O co se tedy jednalo?
V prvním roce pracovali naši studenti na téma pedologie. Díky vstřícnosti základních škol ve městě jsme mohli uskutečnit naše představy. Dnes už studenti maturitního ročníku se tenkrát ujali role učitelů. Připravili si 1 vyučovací hodinu, zpestřili ji pokusem a nachystali pracovní listy. Protože výklad i pracovní postupy musely být v angličtině nebo němčině, kladlo to na všechny tvůrce poměrně vysoké nároky. Studenti si rozdělili mezi sebe kapitolu pedologie z učiva deváté třídy. Vznikla tak sada výukových materiálů, na něž se můžete podívat na našich stránkách. Nejodvážnější ze studentů své práce otestovali při vlastní samostatně vedené hodině jak na gymnáziu, tak na obou základních školách. Pro deváťáky připravili tematické anglicko-české a německo-české slovníčky, v nichž si žáci mohli důležité pojmy vyhledat. Výklad a použité texty byly v cizím jazyce. Naši kolegové – učitelé přírodovědných předmětů na základních školách byli velmi ochotní, umožnili studentům ve třídách vystoupit a dohlíželi na průběh hodiny. Z „pedagogické praxe“ si naši studenti odnesli mnoho dojmů, leckdy nečekaných. Své působení v roli učitelů završilo 6 z nich obdobným vystoupením v zahraničí – v polské, finské a rakouské škole u našich partnerů. Podrobněji v projektu Soil.
Druhý rok byl ve znamení alternativních zdrojů energie. Na všech partnerských školách projektu, tedy i u nás, se studenti pustili do pokusů se získáváním energie z obnovitelných zdrojů. Zhotovili vlastníma rukama jednoduché modely a zařízení, na nichž mohli měřit či porovnávat množství vykonané práce a získané energie. Větrníky a vysavač pomohly při demonstraci energie větru, hadičky s vodou uložené v krabici posloužily jako ukázka slunečního kolektoru, vodní mlýnek na stojanu v chemické laboratoři roztočený proudem vody připomněl běžně využívaný zdroj energie. Dokumentace ke všem provedeným pokusům, příprava pracovních listů a prezentace tématu v anglickém jazyce byla výsledkem projektu v druhém roce. Aktivně v něm pracovali studenti letošního 2. ročníku.
Kolik se nás účastnilo?
Práce na projektu byla časově poměrně náročná a vzhledem k tomu, že bylo třeba zajistit i jazykovou kontrolu všech prací, zapojili se do něj kromě učitelů přírodovědných předmětů i vyučující jazyků. Celkem to bylo asi 150 studentů a 12 učitelů. V době, kdy byl projekt zahájen, jsme neměli představy, jak široký personální záběr bude mít. Vezmeme-li v úvahu, že naše škola má asi 360 studentů a 25 učitelů, bylo to tedy více než 1/3 žáků a polovina učitelů, kteří se při již tak vysokém pracovním vytížení podíleli na úspěšném dokončení projektu. Z projektu však jejich práce nad rámec úvazku nemohla být pokryta, tak alespoň touto cestou všem děkuji za spolupráci, pomoc i podporu v průběhu celé akce. Není v silách jednotlivce nebo dvojice, aby při běžné denní činnosti (tedy vyučování a přípravy na něj) byl takový projekt uskutečněn.
Jak byly finanční prostředky využity?
V první řadě jsme zaplatili náklady na materiál, pomůcky a odbornou literaturu, což by škola z vlastních prostředků nemohla uhradit. Studenti se zúčastnili řady exkurzí (vodní a větrná elektrárna, Techmánie v Plzni, IQ park v Liberci, Hostětín, Chaloupky), do školy jsme mohli pozvat odborníky na danou tématiku. K nejúspěšnějším akcím patřila návštěva pasivního domu v Hostětíně a přednáška RNDr. Antonína Fejfara CSc z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Nejnákladnější, ale asi i nejpřínosnější, byly výjezdy studentů a učitelů do Polska, Rakouska a Finska. V průběhu obou let se jich zúčastnilo 6 učitelů a 8 studentů. Také my jsme zde hostili návštěvy z uvedených zemí, a to 14 učitelů a 14 studentů. Mezinárodní výměny jsou vždy skvělou příležitostí poznat podmínky ve školách v zahraničí, vyměnit si názory s kolegy a kamarády, ale také se zdokonalit v angličtině či v němčině. Dá se říci, že každý ze zapojených studentů využil z grantu alespoň malý díl (úhrada dopravy, vstupenky na akce apod.)
K jakým závěrům jsme po ukončení projektu dospěli?
Studenti při svých výstupech zjistili, že není jednoduché zvládnout a navíc ještě zaujmout třídu dětí. Poznali na vlastní kůži, že až tehdy, jsme-li schopni látku vysvětlit, dobře jsme ji pochopili. Někteří z nich byli v pozici vyučujícího už od počátku jako ryby ve vodě.
Učitelé, kteří vycestovali do zahraničí, srovnávali podmínky u nás a v partnerských školách. Rakouské gymnázium považujeme za poměrně konzervativní školu s vysokou úrovní vzdělávání zejména klasickými metodami. Rakouští kolegové pracovali na projektu vždy velmi zodpovědně a precizně. Polskou všeobecnou střední školu s 1300 studenty sužují problémy s nedostatkem místa, takže se tam učí ve dvou směnách. Žáci i učitelé končí třeba až v půl sedmé. Třídy jsou naplněné třiceti žáky jako u nás. Ovzduší ve škole, způsob výuky, přístup učitelů k žákům – to vše nám bylo velmi blízké. Vedení má obrovskou autoritu a respekt mezi učiteli i dětmi. Úcta k nadřízeným, ale i k tradicím, byla při naší návštěvě dobře patrná. Finská škola má příjemnou pohodovou atmosféru, ve třídách je méně dětí, ale problémy jsou podobné těm našim. Zaujmout studenty je čím dál tím těžší. Učitelé na nás působili velmi přátelským dojmem a takový byl také jejich vztah k dětem.
A na konec…
Granty, jako byl tento, pomáhají naší škole mnohdy získat prostředky na provoz školy a materiál, na které se nedostává z rozpočtu. Navíc poskytnou našim studentům určitý nadstandard. Vždy si z mezinárodních projektů odnášíme mnoho zkušeností a také získáváme nadhled, který bychom bez kontaktu se zahraničím nikdy neměli. Je třeba říci, že počínaje účetní přes všechny učitele školy až po jednotlivé třídy, vždy zasáhne projekt do chodu školy. Studenti mají změny v rozvrhu, učitelé suplují za kolegy, kteří se věnují skupině studentů zapojených do projektu apod. Jedině díky solidaritě kolegů pedagogů, jejich ochotě akceptovat veškeré změny a vyjít si vzájemně vstříc je realizace možná. Naši práci na projektu ocenil také Kraj Vysočina, který nám ještě přispěl na dofinancování částkou 30 000 Kč.
