Vařit jsme si museli sami, takže jsme si důkladně vyzkoušeli svoje kuchařské dovednosti, přesto se našli jedinci, kteří se ptali, jak uvařit špagety. Hráli jsme hodně kolektivních her, ve kterých jsme měli možnost procvičit si logické myšlení, své dovednosti nebo fantazii. Po hře „Medvědi“ jsme byli téměř všichni umazaní od smůly, ale pohled na třicet lidí visících na stromech musel stát zato. V mnoha hrách jsme měli zavázané oči, proto jsme byli nuceni spolehnout se na vedení spolužáků a naučit se tak důvěřovat nejen sobě. Při těchto hrách jsme párkrát objali strom a zakopli o pařez, nakonec jsme však přežili v plném počtu.
Pět dnů uteklo docela rychle a nám nezbývalo než se sbalit a vydat se směrem k Humpolci. Sice jsme byli promočení, pohublí, špinaví a unavení, ale přesto šťastní ze seznámení se s novými spolužáky.
Katka Šarfová, Monča Hánová