Pro zobrazení galerie klikněte na obrázek

Ve středu se nám počasí pokazilo, a tak pro nás průvodce vybral relativně nenáročný výlet do národního parku Dovrefjell- Sunndalsfjella. Od autobusu jsme lehce vystoupali k vyhlídce, kde je pro návštěvníky zřízena originální a prostorná pozorovatelna. Nejprve jsme si vyslechli jednu z norských pověstí, a pak už jsme pozorovali dalekohledem pižmoně, jimiž je tento park proslulý. Pracovnice parku navíc rozložila na zem kožešiny, rohy a paroží, abychom si rozšířili naše představy o oživení parku. Odvážnější se poté v mírném dešti vydali prozkoumat tundru okolních svahů.

Pondělí naše výprava věnovala malebnému městečku Lom. Městečkem protéká nádherná ledovcová řeka. Nicméně, hlavní turistickou atrakcí Lomu je dřevěný kostelík ze 12. století, jenž nám svým poutavým výkladem přiblížila místní průvodkyně. Snad i na fotografiích vynikne neobvyklá směs křesťanské kultury na dávné vikingské mytologie. 

V úterý 11. 6. jela prima na výlet na Letiště Ruzyně, v této době už Letiště Václava Havla, a potom do HOP Arény v Čestlicích. Jako doprovod s námi jeli naše paní učitelka třídní Kamila Zachová a pan učitel Matěj Kulczycki.

Cesta byla celkem bez kolon a navíc zadní část autobusu i přes vedro měla mnoho energie. Dokonce jsme vymysleli třídní písničku, tedy lidé v zadní části.

Na letišti na nás čekala paní průvodkyně, se kterou jsme absolvovali exkurzi. Dokonce jsme viděli i největší letadlo na světě, Airbus A380, přistávat přímo před námi. A také jsme navštívili sokolníka, který nám vysvětlil, jak dravce cvičí, a ukázal nám souhru dravce se psy. Poté, co dvouhodinová exkurze skončila, jsme se autobusem přesunuli k věži, u které jsme se setkali s panem Kuncem, který nás vzal do věže, kde sídlí dispečeři leteckého provozu. Moc jsme si toho vážili, protože normální turista se do věže nedostane.

Autobus nás potom zavezl do Hop arény, kde jsme si oblékli speciální protiskluzové ponožky a hodinu si všichni zaskákali, dokonce i paní učitelka s panem učitelem. Samozřejmě jsme byli všichni hrozně unavení z vedra, ale i ze skákání. Jízda domů už nebyla tak živá jako ráno. Zastávka u McDonald´s nesměla chybět, doplnili jsme energii. Výlet jsme si náramně užili. Těšíme se na další výlet.

Petra Studničková, 1.O

A co ostatní studenti říkali na výlet?

Tenhle výlet si budu pamatovat hoodně dlouho!!!

Byl to ten nejlepší výlet!♥

Nejvíce se mi líbila souhra psů a dravců.

Výlet byl nejlepší na světě!

Výlet se velice povedl a moc jsem si ho užila.

Nejlepší bylo letiště, hodně jsem se toho dozvěděl.

Nejvíc super byla HOP Aréna.

Úplně nejvíc bylo, že jsme mohli do věže do dispečinku, bylo to úžasný!!!

Fotogalerie

Už popáté vyjíždíme se studenty na expedici do Norska. Znovu to bude v obvyklém termínu na přelomu prázdnin a začátku školního roku. Tentokrát budeme putovat po stopách Vikingů. Jedno z úchvatných míst, které chceme opět navštívit, je proslulý Bessegen. Kromě překrásné norské přírody a moderního Osla se můžeme těšit i na zajímavá místa v Dánsku a Švédsku. Konec roku se blíží a sever volá…

21. ledna od 16:00 do 17:00 proběhne na Gymnáziu dr. A. Hrdličky beseda s hlavním průvodcem zájezdu Země Vikingů, panem Antonínem Mikulenkou, na kterou jsou zváni všichni rodiče účastníků zájezdu. Účast na setkání není nezbytná, protože hlavní informace již rodiče účastníků obdrželi na informačním listu před Vánocemi. Lze však očekávat, že mnoho lidí ocení možnost osobního setkání s hlavním průvodcem. Pan Mikulenka promítne fotografie plánovaných destinací, stručně popíše plánovaný průběh akce a zodpoví případné dotazy.

V pátek 18. května vyrazily třídy 7.O a 3.A do Brna, kde se v parku pod plachtami obrovské šapito konala divadelní adaptace známého díla Vladislava Vančury – Rozmarného léta. Samotné místo konání neslo nádech poetismu, avšak i pořádného tepla, což zážitek z kulturní akce značně kazilo. Celá hra byla velice výstřední, kromě známého příběhu Antonína a jeho ženy Kateřiny, který můžeme nalézt v knize, se ve hře objevovaly i scény s podivnými klauny provádějícími všelijaké nesmyslné činy. To splývalo s myšlenkou zachytit poetistické období, v jehož směru bylo dílo psáno. Najít smysl v takto zpracované hře bylo pro většinu diváků poněkud obtížné, ale možná by se našel i někdo, kdo si vystoupení užil i přesto, že většina z nás byla spíše zmatena z toho, co právě spatřili. Podobně musel ve své době působit poetismus i na své současníky.

M. Makovcová, M. Kočí

Video

Studenti 3.A a 7.0 vyrazili 13. dubna na exkurzi do Třebíče, kde měli možnost zhlédnout dvě památky připsané v roce 2003 do seznamu Světového dědictví UNESCO. Nejprve jsme si s průvodcem prošli románsko-křesťanskou baziliku sv. Prokopa a zavzpomínali tak na středověkou kulturu a symboliku. Následně jsme se podívali do jedné z nejzachovalejších židovských městských částí v Evropě. Také pro to jde o jedinou židovskou památku na seznamu UNESCO mimo stát Izrael. Zde nám přiblížili nejen židovské náboženství a kulturu, ale i každodenní život a zvyky. Snad nám tak lépe pomohou vstřebat díla Kafky, Olbrachta, Meyrinka aj., se kterými se setkáváme ve 3. ročníku během literárních rozborů.

A co zaujalo naše studenty? (Čtěte dále...)

Dne 11. 4. 2018 vyrazila naše třída 1.A společně se třídou 5.O na exkurzi do Žďáru nad Sázavou. Navštívili jsme areál bývalého cisterciáckého kláštera, jenž byl později přeměněn na zámek a v současné době patří rodině Kinských, a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památku zapsanou od roku 1994 v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Barokní branou jsme vstoupili na první nádvoří, kde mezi mohutnými lipami stojí zbytek kašny Panny Marie s Ježíškem, a zamířili jsme do pivovarského dvora. Zde byly původně umístěny hospodářské budovy kláštera – sýpky, skladiště, mlýn, pivovar. A právě v budově bývalého pivovaru se nachází Muzeum nové generace se svou multimediální a interaktivní expozicí zaměřenou na zážitkové působení. Tady na nás již čekaly průvodkyně, které nám rozdaly pracovní listy, informativní audionahrávky a rozdělily nás do pěti skupin. Každá skupina pak získávala v expozici informace pro jiné téma – moje skupina zpracovávala zadání „Klášter a jeho obyvatelé“, které nám přineslo mnoho zajímavých poznatků ze života mnichů, například že vstávali už ve dvě hodiny ráno, velice střídmě se stravovali (pouze dvě jídla denně) a že smysl jejich života byl dán heslem Ora et labora – Modli se a pracuj. Jiné skupiny se zabývaly barokním a středověkým uměním, historií kláštera, jeho ekonomikou nebo významnými osobnostmi spojenými s jeho dějinami.

Po získání potřebných informací v muzejní expozici jsme se vydali po klášteře a vystřídali se v roli průvodců. Vstoupili jsme i do baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Původně gotický kostel byl Janem Blažejem Santinim – Aichelem přestavěn ve stylu barokní gotiky. Chrám je plný světla a zajímavostí je netradiční umístění varhan v jeho přední části, a to z důvodu velké délky kostela, aby chrámový zpěv a zvuk varhan spolu ladily.

Z areálu bývalého kláštera jsme se odebrali ke kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Je to magické místo. Památka byla postavená architektem Santinim též ve stylu barokní gotiky, a to na půdorysu pěticípé hvězdy. Důvodem byla legenda, která praví, že ve Vltavě, v místě, kde Jan Nepomucký utonul, se objevila koruna z pěti hvězd. Symboliku tohoto čísla najdeme i v dalších prvcích stavby: Do areálu se vstupuje pěti vchody, v chrámu je pět kaplí s pěti oltáři. Ale ve výzdobě se tu setkáme i s hvězdami šesticípými, osmicípými a tvar deseticípé hvězdy mají ambity obklopující celý kostel, který měl být podle představ svého architekta „hvězdou mezi hvězdami.“

Exkurze se nám vydařila. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací a odnesli si řadu hezkých zážitků. Ráda bych se na tato místa zase někdy podívala.

Eliška Brožková, 2.A

19. března se vydali studenti primy a sekundy na divadelní zájezd do Prahy. V Hudebním divadle Karlín zhlédli romantickou operu Antonína Dvořáka Rusalka s poetickým libretem básníka Jaroslava Kvapila, ovšem v podání souboru Národního divadla (budova Státní opery ND se opravuje). Režisérem tohoto pohádkového příběhu inspirovaného Malou mořskou vílou H. Ch. Andersena byl populární tvůrce filmových pohádek Zdeněk Troška.

Rusalka patří k našim nejkrásnějším operám a studenty okouzlil nejenom dojemný příběh o hluboké lásce a veliké oběti, o vrtkavosti a zradě, o zápasu dobra se zlem, ale též klasické provedení s překrásnými kostýmy operních pěvců a velmi bohatou výpravou. Působivost představení byla umocněna i téměř nepřetržitým využitím videoprojekce, kdy divák zažívá iluzi, že vodní víly tančí na hladině jezera či jezdci na koních se prohánějí lesem - a najednou jsou před ním, Rusalka s tatínkem vodníkem vystupují z jezera, pak v něm zase pozvolna mizí a vše působí zcela přirozeně. Antonín Dvořák by se jistě divil, jaký rozměr dává jeho dílu moderní technika.

Naším cílem nebylo pouze to, aby se nejmladší studenti seznámili s klasickým dílem české hudební tvorby a odnesli si estetické zážitky, ale též aby si osvojili a prakticky vyzkoušeli zásady společenského chování v divadle, což se nám podařilo. Starší ročníky se mohou těšit na další dva divadelní zájezdy v dubnu a květnu, tentokrát zavítáme do Národního divadla Brno.