Na místo konání, chatu Bělice poblíž Kališť u Humpolce, se většina třídy vydala kolmo, ostatní zvolili variantu snazší, a to výsadek z auta rodičů přímo u chaty. Po ubytování - chlapecká část třídy odvážně zvolila ubytování v samostatné chatce, netušíce že tak svůj program obohatí o nedobrovolnou otužovací kúru – jsme se vrhli na seznamovací hry. Při večeři, kdy bylo úkolem studentů vzájemně se krmit svázanýma rukama, si tak už všichni pamatovali, kdo je Levá Lucka, kdo Tristní Tomáš a která Katka je krutá a která naopak kamarádská :-)
Následující den si studenti vyzkoušeli řadu netradičních her, jako je např. lesní golf nebo blbárna, nacvičili divadelní scénky, kterým vévodila světoznámá jména Horst Fuchs a Chuck Norris. Mimochodem vězte, že informace, že Chuck Norris napočítal do nekonečna už není aktuální. Napočítal už mnohem dál… Večer jsme ještě potrápili mozkové závity u križkom, nekrižkom a utkali se v twisteru.
Středeční dopoledne bylo věnováno cyklistickému výletu na nedaleký hrad Lipnice nad Sázavou. Po návratu a znovunabytí sil čekal prváky další náročný úkol – zdolat lanové překážky přichystané v lese vedle chaty. Potom, co se všichni přesvědčili, že zvládnou i na první pohled nezvládnutelné, jsme se věnovali kreativní činnosti - batikování triček. Někteří slyšeli slovo batika poprvé a ač byli evidentně do té osudné chvíle ručními pracemi nepolíbeni, povedla se všem trička na jedničku. Po večeři se pak třída 1. A projevila velmi muzikálně, jejich plné hlasy se nesly večerní krajinou a lesní zvěř jistě ocenila takovou úžasnou kulturní vložku.
Čtvrtý den jsme testovali týmovou spolupráci, schopnost kooperace a logického myšlení při řešení problémových situacích, kdy se studenti snažili např. postavit na hlavičku jednoho hřebíku třináct dalších. Po obědě následovala další týmová aktivita nazvaná Den trifidů, během které měli členové týmu zavázané oči a jeden vidící leader je vedl nesnadným terénem a pomáhal jim plnit nelehké úkoly. Vrcholem dne se staly tzv. důvěrnosti – především skoky důvěry, které otestovaly, nakolik studenti věří svým novým spolužákům. Přeci jen skočit z vyvýšeného místa a spoléhat na to, že vás zachytí a udrží ruce vašich nových známých není jen tak. Přesto si skok důvěry zkusil i třídní 1. A Mgr. Škrabánek a ač měli studenti jedinečnou příležitost zbavit se jednoho člena profesorského sboru, přežil tento skok ve zdraví.
V pátek ráno se náš první ročník proměnil ve spolehlivou úklidovou četu a již během dopoledne nenesla chata Bělice téměř žádné známky našeho pětidenního pobytu, tedy až na několik plných odpadkových pytlů. Všichni jsme mohli spokojeně vyrazit k domovu s dobrým pocitem příjemně prožitého týdne. Pevně věříme, že těch tří dnů prázdnin, o které jsme studenty „obrali“, nikdo nelituje.
