Filip Švácha a Martina Váňová píší z Indie:

Filip: Po kulturním šoku přichází oddychnutí, samotná konference je plně v režii americké bezpečnostní agentury a koná se v uzavřeném areálu hotelu kontinentálního typu. Přesně tak, jak by člověk na mezinárodní konferenci tohoto rozsahu očekával.

Sešli se tu zástupci asi 30 zemí. Přibližně 150 žáků a asi stejně dospělých - učitelů, organizátorů a sponzorů. Všichni, kromě místních, jsou ubytováni v hotelech nedaleko od místa konání a převáženi ráno a večer autobusy.

A samotný program?
V neděli večer byla slavnostní večeře, na které jsme měli možnost se trochu oťukat s ostatními účastníky. Asi 2/3 účastníků jsou Asiaté, převážně Indové a Thajci, dále expedice z Afriky, například z JARu, Madagaskaru, nebo Nigérie. Poté 4 týmy z různých státu USA a několik zástupců z Jižní Ameriky. Z Evropy jsou tu pouze 2 týmy, a to Francie a my.

Nejvíce jsme si rozuměli se zástupci JARu a samozřejmě s Američany, přece jenom s rodilými mluvčími bez přízvuku se dá domluvit lépe. Mezi Asiaty jsme vcelku populární naší výškou a Martina barvou vlasů, jsme trochu jako celebrity, každý se s námi chce vyfotit.

Dnešní program se skládal z vyvěšování plakátů, slavnostních úvodních proslovů, poučení o bezpečnosti, přednášky od zástupce NASA a studentské výstavy výrobků z recyklovaných materiálů.

Musím už končit, report se prodlužuje a musím se taky ozvat domů, rád bych vám psal více, ale za chvíli musíme jít spát, zítra nás čeká práce v terénu. Jenom dnešní speciál na závěr: dva krátké pohledy na indickou kuchyni.

Já: indická kuchyně mi chutná, trochu mě překvapuje, že zdejší snídaně, večeře i obědy se vzájemně moc neliší - teplá jídla, většinou nějaké kuřecí maso v různých omáčkách, dále polotvrdý sýr v pálivé omáčce, nebo zeleninové směsi. Přílohy ochucená rýže, chlebové placky a moje oblíbené nudle smíchané se zeleninou. Jako dezert zmrzlinu. Tímto se loučím a předávám Martině.

Martina: Indické kuchyně jsem se opravdu bála, ale skutečnost byla ještě horší. 

Moje nejoblíbenější jídlo dne je snídaně. Pečivo, máslo, džem. Nic takového tady ale neexistuje, namísto toho dostanete tři obědy. Nechutné. A jediný džem, který jsem získala chutnal jako stáčená pryž.

Ani si neumíte představit, jaké je vybírat si ze švédských stolů přes dvě stěny a nenajít nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo českou kuchyni. Všechna jídla jsou pikantní a ve všech je kari. Proto se skládala moje snídaně/oběd/večeře z indických placek a hrstky rýže (s kari). Stává se ze mě vegetarián. Zkrátka pokud rádi jíte a nestojíte o žaludeční potíže, vyhněte se Indii. :-)

Fotogalerie | Fotoalbum na facebooku

(Naši studenti se účastní mezinárodní konference projektu GLOBE v Indii)