Ve středu 9. března 2016 se dvě třídy našich nejmladších studentů, prima a sekunda, vypravily na zájezd do Brna. Protože hlavním cílem naší cesty byla návštěva divadelního představení „Brněnské pověsti“, s těmi nejznámějšími příběhy jsme se předem seznámili už ve škole a po příjezdu do Brna jsme si ještě před vstupem do divadla Reduta prošli místa, s nimiž jsou brněnské pověsti spojeny – od „Neslušného mužíčka“ na kostele sv. Jakuba, přes „Brněnského draka“, „Brněnské kolo“ a „Fiály“ na budově Staré radnice až po „Zvony na Petrově“.
Když jsme pak zasedli v divadle, všechny příběhy nám byly mnohem bližší a dokonce jsme se seznámili i s různými odlišnými verzemi. Přestože zde vystupovali pouze čtyři herci, jejich výkony byly vynikající, nepostrádaly vtip a humor, představení mělo důmyslnou kompozici, zajímavou výpravu, originální hudbu, působilo svěžím a živým dojmem.
Abychom se po sezení v divadle trošku protáhli, vystoupali jsme kolem Petrova na hrad Špilberk. Děti uchvátil nesmírně rozlehlý areál této barokní pevnosti a bývalého „žaláře národů“ i překrásné výhledy na město Brno. Neočekávaným vrcholem našeho pobytu v Brně se však stala prohlídka špilberských kasemat, podzemních chodeb, které původně sloužily pro úkryt vojáků v době ohrožení, později jako evropské vězení a nakonec připadly opět armádě, než se z objektu stala národní kulturní památka. O kouzlo této návštěvy se postaral především vzdělaný a výřečný mladý průvodce-historik, který dokázal dětem podat informace naprosto strhujícím způsobem, takže následovala záplava otázek a obrovského zájmu o problematiku věznění a mučení, o čemž měl pan průvodce bohaté a hluboké znalosti.
Brno jsme opouštěli s velkou spokojeností. I když zúčastnění studenti byli teprve dvanácti- či třináctiletí, jistě mnohý z nich začal uvažovat o tom, že v takovémto zajímavém a malebném městě by se mu určitě dobře studovalo i na některé z jeho četných vysokých škol.
