V úterý 21. března 2017 se studenti třídy 2.O vydali do Jihlavy, aby si zde prohlédli výstavu kopií českých korunovačních klenotů. Výstava je až do začátku dubna letošního roku umístěna v prostorách Křížové chodby bývalého dominikánského kláštera v Křížové ulici v Jihlavě, které jsou dnes součástí hotelu Gustav Mahler. Studenti si formou výkladu připomněli základní okamžiky ze života Karla IV. Měli možnost si prohlédnout ukázky dobové módy včetně typické gotické obuvi, dále vybrané středověké zbraně zahrnující i popravčí meč a samozřejmě vlastní korunovační klenoty-svatováclavskou korunu s královským žezlem a jablkem, jejichž věrné kopie vytvořil zlatník a výtvarník Jiří Urban společně se svými slovenskými kolegy manželi Cepkovými. Je evidentní, že kopie korunovačních klenotů jsou hodnotově nesrovnatelné s originály, ale jako vhodné doplnění výuky o českém králi a císaři Svaté říše římské Karlu IV. plně postačují.

Ve středu 23. listopadu proběhlo na naší škole úvodní (školní) kolo Dějepisné olympiády 2016/2017. Tématem letošního ročníku byla Marie Terezie – žena, matka, panovnice a Habsburkové v 18. století a dlužno dodat, že tematické zaměření přilákalo více než dvě desítky zájemců z řad sekundánů, terciánů a kvartánů. A byli to jednoznačně studenti kvarty, kteří bohatě zúročili své znalosti o již probraném tématu a obsadili většinu předních pozic. Postup do okresního kola, které se bude konat v lednu 2017, si zajistili kvartáni Martin Kozlovský a Martin Hendrych. Oběma postupujícím blahopřejeme a ostatním soutěžícím děkujeme za to, že jim byli opravdu důstojnými soupeři.

V těchto dnech najdete na pultech knihkupectví 2. doplněné vydání Kamarýtovy kroniky. Práce kolektivu autorů (dnes již absolventů našeho gymnázia Jany Dvořákové, Martiny Kasalové, Kristýny Prokůpkové, Karolíny Staňkové a Jiřího Dalíka ml.) pod vedením PhDr. Pavla Holuba a Mgr. Zdeňka Škrabánka zpřístupňuje běžnému čtenáři historii našeho města po roce 1848 tak, jak ji zaznamenal kronikář Jan Ferdinand Kamarýt.
V úvodních studiích se můžeme podívat i na historický vývoj města, životní osudy tří kronikářů nebo na místa posledního odpočinku protagonistů kroniky. Kniha byla doplněna fotografiemi, dobovými dokumenty, plány a mapami pro lepší uchopení příběhů, které nám kronikář zprostředkovává.

Od úterý 24. května do neděle je v Humpolci vystaven poklad (depot), který se našel u Horních Rápotic. Není to první poklad nalezený v Humpolci a okolí, ale je nejhodnotnější. Zřejmě si ho na bývalém poli uložil některý z humpoleckých soukeníků během neklidné třicetileté války. Nádobu s penězi využíval jako tajný trezor, ukrytý před zraky procházejících žoldnéřů. Svůj poklad už si nikdy nevyzvedl. Proto jsme měli možnost s třídou 5.0 zhlédnout různorodé mince (období, místo ražby). I Vám doporučujeme navštívit výstavu a dozvědět se více nejen o tomto nálezu.

V pondělí 18. dubna 2016 byly v Praze, v Knihovně Václava Havla, slavnostně vyhlášeny výsledky IX. ročníku celorepublikové dějepisné soutěže EUSTORY. Třebaže jsme letos nedosáhli na stupně nejvyšší, musíme vyjádřit spokojenost, protože Tereza Mrkvičková z 1. A našeho gymnázia se dokázala se svou prací o dějinách hradu Orlík a našeho města probojovat až do závěrečného finále, kde obsadila pěkné 9. místo. Kromě hodnotných knižních cen a možnosti zúčastnit se mezinárodního studentského kempu si odnesla i zásadní zkušenost s tvorbou odborného historického textu. Slavnostního vyhlášení výsledků se zúčastnili zástupci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, představitelé občanského sdružení PANT, které v rámci České republiky soutěž pravidelně pořádá a zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů, jmenovitě Petruška Šustrová a Zdeněk Hazdra, kteří ceny finalistům osobně předávali. Součástí ceremoniálu bylo promítnutí velice působivého dokumentárního filmu o Janu Zajícovi, který se upálil v roce 1969 na protest proti okupaci tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. V květnu letošního roku bude vyhlášen jubilejní X. ročník této soutěže a věříme, že se studentům naší školy podaří na úspěchy z předcházejících ročníků navázat.

Studenti 3.O našeho gymnázia několik únorových hodin dějepisu strávili u projektu Humpolec 1914. Ve skupinách přepsali záznamy z tohoto roku, které uváděla humpolecká kronika, pak vybrali z tohoto přepisu zajímavá témata. O nich jsme si popovídali a vyhledali k nim některé informace a dobové fotografie. S výsledky tohoto projektu a s humpoleckými zajímavostmi z roku 1914 seznámili své spolužáky pomocí plakátů s úryvky kroniky. V projektu budeme pokračovat v červnu, kdy porovnáme dění v Humpolci s každodenností jiných českých měst, podíváme se na válečná omezení života měšťanů, nebo si zkusíme uvařit jeden z receptů „Kuchařky v době nedostatku“, kde se využívají náhražky potravin podobně jako ve válečných dobách.

Hendrych, Mojžíš, 3.0:

Staré opotřebované obleky vojenské

Roku 1914 se do Humpolce vozily staré vojenské obleky, které byly přímo z bitevního pole. Tady se zpracovávaly a přešívaly na obleky nové. Lidé si zbytky obleků vybírali jak na nošení, tak na výměnu za jiné užitečné věci i nedostatkové potraviny.

„…vozily se do Humpolce, zde se třídily, trhaly, předly, soukaly a vzaly na výrobky zase nové. Mezi dováženými surovinami, hadry a součástkami roztrhaných vojenských obleků bylo viděti i celé pláště, blůzy, kalhoty, čepice, na nichž leckde lpěla dosud nesmytá krev raněných i padlých vojínů. Vozilo se vše přímo z pole. Na některých místech bylo lze spatřiti, jak z dovezených zbytků obleků vybírají se celé součásti, bluzy, kabáty, pláště, kalhoty a vyměnují se za jiné potřeby – i vyživovací – a tak se pomalu někteří lidé zejména venkované oblékali do odložených obleků vojenských, jež si u soukeníků vyměňovali i kupovali.“

Dva naši úspěšní řešitelé školního kola dějepisné olympiády, Jaromír Krtek (4.O) a Filip Antoni (3.O), v Pelhřimově změřili své síly s ostatními řešiteli školního kola našeho okresu. V konkurenci 28 stejně starých studentů obsadili pěkná místa: 

Jaromír Krtek – 8. místo
Filip Antoni – 14. místo

Děkujeme studentům za reprezentaci školy a blahopřejeme k umístění!

Ve středu 15. dubna 2015 se v zasedací síni radnice městské části Praha 3 konalo slavnostní vyhlášení výsledků VIII. ročníku celostátní dějepisné soutěže Eustory, jejíž organizace se v letošním roce opět ujalo Občanské sdružení PANT. Téma letošního ročníku znělo „Příběh fotografie - Paměť a dějiny před i za objektivem“ a tradičním úkolem soutěžících bylo napsat odbornou historickou práci na základě libovolně vybrané fotografie. Naše gymnázium se do zmíněné soutěže zapojuje pravidelně již od roku 2000, přičemž již 4krát naši studenti postoupili do závěrečného finále. Na tomto místě můžeme s potěšením konstatovat, že letošní ročník přinesl naší škole pátý postup do celonárodní závěrečné přehlídky, a to hned u dvou soutěžních prací. Na 10. místě skončily studentky Eva Randová a Žaneta Fikarová (obě z kvinty) s prací mapující poznávací zájezd zaměstnanců OSP Humpolec do SSSR v období Husákovy normalizace. Hodnotící komise složená z nezávislých středoškolských učitelů a dále pak z odborníků Filozofické fakulty UK v Paze, Masarykovy univerzity v Brně a Purkyněho univerzity v Olomouci ocenila originalitu tématu a jeho odborné zpracování. Odměnou za vynaložené úsilí byly oběma dívkám knihy v hodnotě převyšující 1000 Kč. Na vynikajícím 2. místě (z celkového počtu 43 prací) skončily Edita Studenovská a Štěpánka Marková (třída sexta) s mimořádně zdařile zpracovanou biografií nestora humpoleckého sportu pana Jiřího Šimka, kde hodnotitele zcela jistě přesvědčila zejména úroveň formálního zpracování zvoleného tématu. Kromě hodnotných knižních cen, získala obě děvčata možnost účasti na mezinárodním historickém semináři a jako hlavní cenu iPad. Letošní ročník soutěže byl pro naše gymnázium výjimečný i v tom, že jsme se stali první školou, jejíž 2 práce postoupily do celostátního finále v rámci jednoho ročníku.

Slavnost v hlavním městě byla pro všechny zúčastněné také zajímavou společenskou událostí. Předávání cen moderoval pan Pavel Ryjáček, o hudební vystoupení se postarala přední česká mezzosopranistka Edita Adlerová za doprovodu akordeonisty Petra Vacka a ceny všem finalistům předával pan Zdeněk Svěrák, který vše doprovodil pro něho tak příznačným humorným komentářem. Závěrem nezbývá než poděkovat všem čtyřem studentkám za čas a píli, které zpracování témat věnovaly a zároveň doufat, že i v příštím ročníku na dosažené výsledky navážeme.

Projekt Kamarýtovy kroniky byl úspěšně dokončen a výsledek naší práce se připravoval na konci minulého roku do podoby, v které by mohl být zpřístupněn humpolecké veřejnosti. Nyní si tuto edici můžete prohlédnout v místní knihovně. Děkujeme naší škole, SOkA Pelhřimov, Městu Humpolec i dalším institucím za spolupráci a podporu. 

Kamarýtova kronika je písemným pramenem, který reflektuje dějiny Humpolce v 19. století a může být v tomto neocenitelnou pomůckou pro studium historie našeho města. Díky ní se dozvídáme o dění v regionu v revolučním roce 1848, o různých osobnostech (např. Karlu Havlíčku Borovském) v dané době významných, jejichž odkaz promlouvá i k současné generaci, ale také o osobnostech, které byly „zapomenuty“. Neméně podstatné jsou informace o každodennosti města Humpolce, dobové byrokracii, měnících se úřadech a jejich úřednících, stejně jako zprávy o budování škol a školství nebo o dopadech války z roku 1866 na naše město. S 19. stoletím, především pak jeho druhou polovinou, se pojí právo zakládat spolky a politické strany. I tento rys veřejného života města je v kronice doložen na několika politických sporech a skandálech. Kronikáři ovšem do knihy zařadili i zprávy, pro které bychom dnes užili označení „zprávy černé kroniky“ (požáry, vandalství, sebevraždy, sexuální delikty, dokonce i průběh zákeřné vraždy).

Tedy se na tom usnesli, že se pošle na výzvědy, jak Praha v tom stojí. Tak se vyvolili dva, pan František Nápravník mladší, zdejší měšťan, a František Krajník, písař při důchodenským úřadě. A když ti jeli na Kolín, tak viděli, že kutnohorská a chrudimská garda také jede ku pomoci po železnici k Praze. 

Však tu se k našim přitovaryšil jeden student od legie pražské a ten, když vyzvěděl od našich, proč jedou, tedy je zvrátil, že oni žádnou jinou pomoc nepotřebujou, jedině aby se jim tam poslala nějaká strava a peníze. Tak František Nápravník se obrátil k domovu a Krajník jel až do Prahy.

(Kamarýtova kronika)

Na dalším setkání školy třetího věku jsme se blíže podívali na revoluční události roku 1848 v Rakousku i v Českých zemích. Díky historickým pramenům (Kamarýtově kronice a Národním novinám) jsme nahlédli i do dění v ulicích Humpolce a v blízkém okolí. Zejména na volbu Karla Havlíčka Borovského humpoleckým poslancem říšského sněmu a na jeho následnou návštěvu v našem městě. Popsali jsme si také dramatické napadení místních měšťanů v Petrkově. Účastníci mohli porovnat a posoudit různorodou intenzitu a vyhrocenost revolučních událostí v rakouské monarchii.