26. ledna 2016 proběhlo další z pravidelných setkávání Školy pro každý věk na půdě našeho gymnázia. Tentokrát jsme se společně podívali na starší podobu města Humpolce a na jeho dnes již zmizelé části (Trnkova ulice, Růžová ulice, zástavba soukenických domků...). Tyto části a zbourané domky jsme si připomněli na starých fotografiích ze sbírek našeho muzea. Návštěvníci mohli nahlédnout do některých pramenů humpolecké historie týkajících se umístění domů na přelomu 19. a 20. století, nebo zhlédnout modelové umístění čp. do mapky Humpolce poloviny 19. století. 

Děkujeme všem za příjemné posezení a některé vzpomínky na „starý Humpolec“.
Pokud by se s námi někdo další chtěl podělit o své vzpomínky (případně nám zapůjčil fotografie Humpolce), rádi vše využijeme ve školních projektech, kde se zabýváme regionální historií.

 
Humpolec k roku 1838 (vlevo) a zástavba domků naproti gymnáziu v ulici Komenského (vpravo)

21. ledna 2016 jsme se vydali do krásného prostředí Mahenova divadla v Brně, abychom zde zhlédli moderně zpracované představení Romeo a Julie od Williama Shakespeara. Se studenty 1.A a 5.0 a některými staršími studenty jsme vyrazili ochutnat si atmosféru brněnského divadla, které nás před několika lety potěšilo nepatetickým zpracováním Radůze a Mahuleny. 

Za výběr i zajištění představení děkujeme PaedDr. Marii Váňové.
Poslechněme si i názor našich studentů:

…Představení bylo skvělé a opravdu se mi líbilo. Herci byli naprosto skvělí a nejvíce mě zaujalo, jak hráli i mezi diváky a chodili do hlediště. Určitě bych jel zase…

Dva naši úspěšní řešitelé školního kola dějepisné olympiády, Jaromír Krtek (4.O) a Filip Antoni (3.O), v Pelhřimově změřili své síly s ostatními řešiteli školního kola našeho okresu. V konkurenci 28 stejně starých studentů obsadili pěkná místa: 

Jaromír Krtek – 8. místo
Filip Antoni – 14. místo

Děkujeme studentům za reprezentaci školy a blahopřejeme k umístění!

O vzniku projektu a historické edici kroniky

Kraj Vysočina ocenil 28. 5. 2015 společný projekt humpoleckého gymnázia a pelhřimovského archivu v oblasti vzdělávání jako Skutek roku 2014. Zástupci projektu převzali na zámku Valeč ocenění. 

Facebookové fotoalbum | Fotogalerie

Jako Kamarýtova kronika je označována nejstarší kronika města Humpolce, kterou počal knihař Jan Ferdinand Kamarýt psát na přání zdejších radní v roce 1856. V kronice se vrací především k událostem roku 1848 a 1849 v našem regionu. Tento svérázný kronikář zaznamenal i další zajímavé okamžiky z dějin města i svého života, ale především své názory na zdejší dění. Proto je text spíše než kronikou pamětní knihou. V této knize pak nalezneme další dva pokračovatele Jana Ferdinanda Kamarýta – starostu a poslance říšské rady Filipa Bečváře a jeho dceru a pozdější poslankyni Annu Vetterovou Bečvářovou. Zápisy jsou dovedeny na počátek 20. století.    

V pondělí 15.6. se studenti 2.A a sexty sešli na přednášce Mgr. Pavla Martince (gymnázium a pedagogické lyceum Sion, Hradec králové; doktorand Univerzity J. E. Purkyně) o komiksové literatuře. Měli jsme možnost podívat se teoreticky i prakticky na komiks coby umělecké medium. Popsat si jeho části (panel, škarpa, bublina aj.) a určit jejich funkci. Vše bylo zasazeno do literární teorie a srovnáváno s jinými médii (např. kniha, film, fotografie). Přednáška se opírala o českou i zahraniční literaturu.

Také nám byly doporučeny zajímavé kvalitní komiksy. Ať už šlo o moderní komiksy, nebo adaptace slavných děl literatury (např. Shakespearův Hamlet zpracovaný technikou manga, s překlady Martina Hilského; adaptace Kafkových děl). Náměty jistě využijeme!

Ve středu 18. února proběhla na našem gymnáziu přednáška a beseda s nadrotmistrem Ondřejem Pojezdným, který se dvakrát zúčastnil zahraniční vojenské mise Armády České republiky v Afganistanu.

Přednášky se zúčastnili maturanti, kteří navštěvují dějepisný a zeměpisný seminář i další zájemci. Přednáška nám poskytla informace o historii státu i tamních přírodních podmínkách.

Nadrotmistr Ondřej Pojezdný nám přiblížil, jaký typ úkolů v Afganistanu zajišťuje Armáda České republiky, co musí podstoupit voják, který chce absolvovat misi a především své vlastní zážitky z obou pobytů.

Nadrotmistr Ondřej Pojezdný se narodil v Humpolci, studoval na Střední vojenské škole ve Vyškově, působil u posádky v Pardubicích, nyní již několik pracuje v rámci Armády České republiky v Jindřichově Hradci.

Děkujeme, že si pro nás udělal ve svém programu čas a přijel se s námi podělit o zážitky.

Projekt Kamarýtovy kroniky byl úspěšně dokončen a výsledek naší práce se připravoval na konci minulého roku do podoby, v které by mohl být zpřístupněn humpolecké veřejnosti. Nyní si tuto edici můžete prohlédnout v místní knihovně. Děkujeme naší škole, SOkA Pelhřimov, Městu Humpolec i dalším institucím za spolupráci a podporu. 

Kamarýtova kronika je písemným pramenem, který reflektuje dějiny Humpolce v 19. století a může být v tomto neocenitelnou pomůckou pro studium historie našeho města. Díky ní se dozvídáme o dění v regionu v revolučním roce 1848, o různých osobnostech (např. Karlu Havlíčku Borovském) v dané době významných, jejichž odkaz promlouvá i k současné generaci, ale také o osobnostech, které byly „zapomenuty“. Neméně podstatné jsou informace o každodennosti města Humpolce, dobové byrokracii, měnících se úřadech a jejich úřednících, stejně jako zprávy o budování škol a školství nebo o dopadech války z roku 1866 na naše město. S 19. stoletím, především pak jeho druhou polovinou, se pojí právo zakládat spolky a politické strany. I tento rys veřejného života města je v kronice doložen na několika politických sporech a skandálech. Kronikáři ovšem do knihy zařadili i zprávy, pro které bychom dnes užili označení „zprávy černé kroniky“ (požáry, vandalství, sebevraždy, sexuální delikty, dokonce i průběh zákeřné vraždy).

Tedy se na tom usnesli, že se pošle na výzvědy, jak Praha v tom stojí. Tak se vyvolili dva, pan František Nápravník mladší, zdejší měšťan, a František Krajník, písař při důchodenským úřadě. A když ti jeli na Kolín, tak viděli, že kutnohorská a chrudimská garda také jede ku pomoci po železnici k Praze. 

Však tu se k našim přitovaryšil jeden student od legie pražské a ten, když vyzvěděl od našich, proč jedou, tedy je zvrátil, že oni žádnou jinou pomoc nepotřebujou, jedině aby se jim tam poslala nějaká strava a peníze. Tak František Nápravník se obrátil k domovu a Krajník jel až do Prahy.

(Kamarýtova kronika)

Na dalším setkání školy třetího věku jsme se blíže podívali na revoluční události roku 1848 v Rakousku i v Českých zemích. Díky historickým pramenům (Kamarýtově kronice a Národním novinám) jsme nahlédli i do dění v ulicích Humpolce a v blízkém okolí. Zejména na volbu Karla Havlíčka Borovského humpoleckým poslancem říšského sněmu a na jeho následnou návštěvu v našem městě. Popsali jsme si také dramatické napadení místních měšťanů v Petrkově. Účastníci mohli porovnat a posoudit různorodou intenzitu a vyhrocenost revolučních událostí v rakouské monarchii.

Na straně 12 humpolecké městské kroniky si můžeme přečíst o bližších okolnostech průběhu revolučního roku 1848 v našem městě. Dozvídáme se, jak revoluční doba zametla s tehdejším neoblíbeným představitelem města a jaké následky pro něho měla po stránce finanční. Líčení událostí má samozřejmě subjektivní ráz kronikáře Kamarýta.

Dne 14. dubna přijel do Humpolce, v nějaké nepovědomé^[1] mně záležitosti, p. kra[j]ský komisař Hannl a měšťanstvo^[2] mělo velikou kyselost^[3] na radního zkušeného^[4] Františka Vašíčka skrze jeho veliké praktiky^[5] a zlé^[6] zacházení s měšťanstvem^[7]. Tak se ze přednějšího[8] a z jádra měšťanstva mezi sebou uradili^[9], že nyní obyvatelstvo vystoupilo i veškerý národ z poručenství^[10] a že národ dospěl, že nemusí vše snášet a být jako otrok.^[11] ‹ze je› Že je nyní dospělý a svobodný. Tedy se sebrali a na radního do radní^[12] kanceláře šli. A to byli Kajetán Příborský, Jakub Motl, Ferdinand Nápravník, Maxmilián Bečvář, Josef Nápravník starý a František Nápravník mladý, Josef Procházka, Jan Pujman a mnoho jiných. A na radního Vašíčka před komisařem tak usilovně doráželi, [a]by jim složil účty^[13] za ta léta, co tam byl. Von^[14] všelijak se vymlouvaje, však měšťané na to nedbaje jej docela z ouřadu^[15] sesadili. Hned před krajským komisařem Hannlem všechny klíče a vše, co obecního bylo, jim musel odvésti^[16] a z radního domu, kde svůj byt měl, musel se vystěhovati. A odstěhoval se do bytu p. Jana Bečváře čís. 301, 302, co byl za něj měšťanostou^[17]. A jeho nábytek se mu od měšťanů zabavil a do j[e]dnoho pokoje se složil, poněvadž mnoho reštíroval^[18] obci, což potom bylo v licitaci^[19] veřejně prodáno.

Tento text nám do čitelné podoby z kronikářova rukopisu edičně zpracovala studentka Kristýna Prokůpková (transkripce) a Mgr. Pavel Holub (transliterace). Text je zatím opatřen pouze jazykovými poznámkami, nadchází nám tedy ještě ověřování informací v archivních materiálech a doplňování poznámek věcných, které nám přiblíží osoby a místa z textu.

Děkujeme všem zúčastněným za práci na edici Kamarýtovy kroniky, která by měla vyjít pro zájemce o humpoleckou historii na podzim 2014.

V úterý 26. listopadu proběhla další přednáška z cyklu Škola pro každý věk. Společně jsme se podívali do středověkých domácností, na jejich vybavenost, na jídelníček tehdejších lidí, na jejich každodenní radosti i strasti. Charakterizovali jsme si život na venkově i ve městě. Přiblížili si typy obyvatel vesnic a měst (sedlák, chalupník, zahradník, tulák, farář, měšťan, řemeslník, žebrák aj.).

Chtěli bychom poděkovat všem za účast a příjemnou atmosféru. Těšíme se na další návštěvu.

Jelikož tentokrát nedošlo na ochutnávku středověkých pokrmů jako u předchozí přednášky o francouzské gastronomii, chtěli bychom alespoň zpětně před blížícími se svátky dodat několik zajímavých receptů ze středověkých kuchyní. Více jich naleznete v knize Magdaleny Beranové Jídlo a pití v pravěku a středověku. Rádi dodáváme, že autorka této výborné knihy je absolventkou zdejšího gymnázia.