Projekt spolupráce s muzeem dále pokračuje a připravuje se vydání knihy, která přehledně shrne výsledky práce několika našich projektů. S knihou se můžete seznámit již v říjnu, při příležitosti slavného výročí. Doplní tak muzejní výstavu, na které se budeme podílet.

Pokud byste se chtěli seznámit již nyní s dalším osudem, který končí na bojišti první světové války, můžete si přečíst následující článek:
Arnošt Lípa, tichý svědek tragédie

Před začátkem školního roku jsme na našich stránkách avizovali zapojení do školního projektu, v kterém se budeme snažit společně s humpoleckým muzeem zprostředkovat zájemcům o regionální historii různorodé příběhy z dob před sto lety. Tedy z dob Velké války, která měla být, podle tehdejších hlasů, také tou poslední v našich dějinách. 

U příležitosti 100 let konce tohoto konfliktu a vzniku ČSR vytváříme materiály pro zářijovou a říjnou výstavu Muzea Dr. A. Hrdličky. 

Společně se třídou 4.0 jsme „oživili“ 135 jmen humpoleckých padlých, jejich zajímavé příběhy (původ, povolání, cesty na frontu i smrt) chceme prezentovat na výstavě a zasadit tak jejich život a smrt do souvislostí první světové války, aby k nám tyto příběhy a pocity promlouvaly přes dalekých sto let a tato válka pro nás nebyla jen změť dat a politických dějin.
Třída 3.A vytváří „postery“ z české i světové literatury, které se dotýkají tématu první světové války. Posledním projektem pro výstavu je pak ediční zpracování válečných let humpolecké kroniky, na kterém postupně pracujeme s některými studenty 5.0 již od minulého roku.

Všechny tři části tohoto projektu se úspěšně přehupují do poslední třetiny práce. S některými dílčími výsledky vás i nadále budeme seznamovat.

 Jeden ze 135 příběhů vyhaslých životů…

Když procházíme po Horním náměstí v Humpolci, míjíme dnes pomník padlých, aniž bychom mu věnovali větší pozornosti. Původně byl postaven roku 1926 pro upomínku na vojáky humpoleckého okresu, kteří položili svůj život na bojištích první světové války. Někteří za Rakousko-Uhersko, někteří za budoucí republiku. Někteří na frontě ruské, jiní na italské, srbské, západní. Někteří zemřeli jako pozdější dobrovolníci na Slovensku, další v zázemí jako váleční invalidé. Některé z jejich příběhů se snažíme oživit pro výstavu muzea, abychom nezapomněli, že za 135 jmény se skrývají lidské životy, které nejsou nepodobny našim.

Jaroslav Lípa
1895-1919
Narodil se 16. května 1895 v Humpolci. Chodil do obecné školy v Zahrádce a do měšťanské školy v Humpolci. V devíti letech úplně osiřel. Když dovršil čtrnáctý rok věku, vyučil se od svého strýce Pěknice v Humpolci zahradnictví a potom navštěvoval pomologickou školu v Troji u Prahy. Po absolvování ústavu byl zaměstnán v Písku, potom v Praze a v roce 1915 byl odveden k dělostřelectvu a dostal se na italskou frontu k Assiagu. Zde při posunování děla byla mu rozdrcena pravá ruka. Byl poslán do zázemí, ale po vyléčení zůstala pravá ruka ochromená. Do fronty se již ovšem nevrátil, ale pobyl jako rekonvalescent v několika nemocnicích, kde se naučil dost obstojně psát levou rukou, až se octnul počátkem roku 1919 v nemocnici vršovické u Prahy, kde se roznemohl akutní španělskou chřipkou a dne 28. března 1919 zemřel.

Jest pochován na vinohradském hřbitově v Praze.

(27 let)

Rok na vsi ukazuje na pozadí zvyků, svátků a tradic obyvatele vesničky Habrůvka, kteří prožívají dojemné, komické i kruté osudy. Na divadelní adaptaci románu pracoval režisér Miroslav Krobot deset let. Horácké divadlo hru zařadilo do svého repertoáru, a proto jsme se na ní zajeli podívat v rámci školní exkurze tříd 6.O a 1.A.

A jaké jsou postřehy studentů? (číst dále...)

Středověký kroužek se opět sešel 25. října, abychom si pověděli něco o výrobě skla. Tedy materiálu, který patří k Českomoravské vysočině. Kromě informací o výrobě skla, jsme si prezentovali také fotografie z pokusu experimentální archeologie v Havlíčkově Brodě. Zde již druhým ročníkem probíhají pokusy se středověkou sklářskou pecí a během zářijového víkendu máme možnost vidět přímo výrobu skla. Ač se v našem kraji sklářství rozmohlo a nalézáme skleněné artefakty, středověkou sklářskou pec na Vysočině doloženou zatím nemáme. Jednoduché konstrukce mohly být překryty jinou zástavbou. 

Existuje ale například dochovaný latinsky psaný záznam z roku 1162 o opatovi benediktinského kláštera Reginardovi, který přišel do Čech z francouzských Mét a v letech 1139 -1149 byl prvním opatem nově vzniklého kláštera v Želivě. V dobovém záznamu je i zmínka, že Reginard byl „zběhlý ve všem díle, které se skládá ze skla“.

Během třetího ročníku se studenti v rámci výuky literatury dostávají k tématu „legionářské literatury“. Dělí nás sto let od doby, kdy se na bojištích Velké války odehrávaly příběhy, které se později připomínaly v dílech těchto autorů. Kopta, Medek, Langer, ale i John nebo Hašek nám zanechaly různorodé příběhy z těchto dob. Tento rok bychom chtěli společně s místním muzeem některé oprášit při příležitosti výročí. 

Třída 3.A vyrazila v pátek 20.10. na tradiční knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Při té příležitosti jsme prošli mnoho stánků nakladatelství a dozvěděli se něco více o jejich zaměření i o vydávaných autorech. Také jsme spojili návštěvu Havlíčkova Brodu s návštěvou zrekonstruovaného legionářského vlaku, který slouží jako pojízdné muzeum této etapy českých dějin. Vlak putuje v rozmezích let 2015 – 2020 po českých nádražích, můžete ho proto zastihnout i na jiném místě.

Městská knihovna v Humpolci našim nejmenším čtenářům nabídla prohlídku s doprovodným programem. Taková nabídka se neodmítá, takže i my jsme ji rádi přijali a 5. října navštívili prostory knihovny. Paní knihovnice nám připravily pestrý soutěžní program, po kterém následovala prohlídka knihovny a „medvídkování“. Tedy vyrábění podložek a záložek s motivy medvídků pod vedením paní lektorky. Každý student primy si tak odnesl několik svých výrobků. Také si mohl bezplatně zařídit či prodloužit průkazku do městské knihovny. 

Děkujeme pracovnicím knihovny za zdařilou a zábavnou exkurzi.

Muzeum Dr. A. Hrdličky nás oslovilo s nabídkou spolupráce na vytváření výstavy, která se odehraje příští rok. Příležitost pomoci s připomínkou roku 1918 je pro nás vítanou sondou do života lidí před 100 lety. S některými třídami se tak zapojujeme do tohoto projektu, jehož smyslem je také připomenout některé „zapadlé“ příběhy, které uchovává archiv našeho muzea. Připomene si tak nejen život našeho města ve válečných dobách, ale i příběhy vojáků a legionářů. O posunech v naší práci se dozvíte více v příštích měsících na těchto stránkách…

Školní rok nám pomalu končí a s ním i setkávání historického kroužku. 14. června jsme se sešli opět nad středověkou kuchyní. Naše topeniště dostalo trochu lepší přístřešek, který ochrání naše zázemí přes dobu prázdnin. Krom drcení obilí, rožnění masa a pokusu o přípravu kaše, jsme se věnovali i povídání o středověké každodennosti.

Byla by ovšem škoda nezopakovat skvělou přednášku (s praktickou ukázkou) Honzy Staňka o historickém šermu. Ve čtvrtek 29. 6. jsme naplánovali opakování této akce pro třídu primu a sekundu našeho gymnázia. Zveme také zájemce z vašich řad. Pokud si chcete poslechnout přednášku, nebo si prohlédnout naše zázemí, přijďte se podívat mezi osmou a desátou na dvůr naší školy (vstup přes hlavní vchod).

Stejně jako raně-středověcí obyvatelé Čech jsme přes zimu nevylézali z příbytků. Zazimované ohniště na nás počkalo do jara ve velice dobrém stavu. Proto jsme se rozhodli uspořádat 6. dubna „posezení u pytláckého ohně“. Zažehli jsme oheň a opekli si něco dobrého. U toho jsme si povídali o středověkém lese, lovu a především pytláctví. Dostalo se tak na zodpovězení otázek „Komu patřila zvěř v lese?“ , „Jaký byl trest za pytláctví?“ nebo „Zda skutečně někomu mohly ulétnout včely?“.

Další setkání si pro nás 28. dubna připravil Honza Staněk, který se s námi podělil o své zkušenosti s historickým šermem. Společně se svou kolegyní nám ukázali a představili jednotlivé části zbroje, zbraně, ale také popsali, jak se takové věci vyrábí. Na závěr jsme si mohli prohlédnout základní šermířské techniky v jejich podání. Velice jim děkujeme za toto zpestření.

Protože zima byla pro středověkého člověka dobou oddychu, ale také nedostatku, bylo toto období časem pro příběhy, pověry a zvyky. Tehdejší lidé byli obklopeni strachem z neznáma, doznívajícím pohanstvím a počátkem křesťanství, ale i nebezpečnou přírodou, která měla dát zemědělcům životodárnou úrodu. Většina obyčejů se tak orientovala na získání příznivé věštby o počasí a budoucí úrodě. To si na příštím setkání přiblížíme pomocí dochovaných tradic a zvyků masopustu a pašijového týdne.

Poslední setkání historického kroužku (16. 11. a 30. 11.) se věnovala tématu raně-středověké vesnice. Jak vesnice byla založena? Jak vypadala? Jak se stavěl středověký dům? Jaké měl části? Jak probíhal běžný život na vesnici ve středověku? Na všechny tyto otázky jsme hledali odpovědi, abychom vše prezentovali nejen mezi sebou, ale i návštěvníkům na dnu otevřených dveří našeho gymnázia 24. listopadu. Pokud jste se nebyli podívat, máme pro vás zde malé shrnutí...

Facebookové fotoalbum | Fotogalerie