O osobnosti Karla IV. můžeme být poučeni různými způsoby: Poslechneme si výklad učitele, přečteme si knihu nebo jen kapitolku v učebnici, podíváme se na film či hru. Zcela netradiční formu absolvovali 7. června naši primáni a sekundáni v Praze na Vyšehradě, kdy se seznámili s osobností Karla IV. a jeho dobou prostřednictvím zážitků. Žáci rozdělení do menších skupin procházeli v krásném prostředí plném zeleně a ozdobeném historickou kulisou sedmi stanovišti, na nichž si zkusili například Karla IV. obléci, vyrobit korunovační klenoty či postavit Karlův most a Nové Město pražské. Zjišťovali, jaký vztah měl Otec vlasti k Přemyslovcům, kdo byli jeho rodiče nebo kdo byl nejstarší Přemyslovec. Také pomocí trychtýřů nalévali tomuto králi českému a císaři římskému do hlavy všech pět jazyků, kterými vládl, a uvědomovali si jeho vysoce nadstandardní vzdělanost. Dokonce si vyzkoušeli i jízdu na koni, i když jen dřevěném, a rytířský výpad a obranu, neboť Karel IV. se též velmi rád tajně účastnil rytířských turnajů, přestože to měl jako panovník zakázané. Tajná zpráva studenty poinformovala, jak tato záliba poznamenala jeho zdravotní stav.

VyšeHrátky, kterých se třídy prima a sekunda zúčastnily, byly již třetí akcí tohoto druhu. Minulý rok na podzim si studenti na vlastní kůži zažili dobu okupace a 2. světové války a na jaře dobu totality. Proto se těší, čím organizátoři VyšeHrátek překvapí v příštím školním roce.

Facebookové fotoalbum | Fotogalerie

V půl sedmé ráno již všichni sedíme v autobuse, který se pomalu rozjíždí směrem k Ratibořicím a Babiččinu údolí. Již v tuto ranní hodinu je jasné, že dnes bude krásný den a rozhodně nehrozí déšť. Otázka tedy zní: Když se nezkazí počasí, tak co tedy? Odpověď se dozvídáme již po několika kilometrech, hned za Havlíčkovým Brodem. Problémem dnešního dne bude správa silnic. Zkrátka původní plán na tříhodinovou cestu se protáhl na čtyři a půl hodiny. Po této době se všem uleví, když zaznamenají, že se autobus přestává hýbat a skrz okna je vidět stavba, která s největší pravděpodobností bude jedním z cílů naší cesty, tedy Ratibořický zámek.

Naše skupina se rozděluje na dvě části. Na ty, kteří nutně potřebují využít sociální zařízení, a na ty, kteří vydrží ještě půl hodiny. Druhá z těchto skupin, jejímž členem jsem i já, se vydává na prohlídku zámku. Zámek je to vskutku nádherný, je zde krásná dobová výzdoba a od paní průvodkyně se dozvídáme různá historická fakta a zajímavosti. Celý tento výlet je vlastně literárněhistorická exkurze, kterou podnikáme zejména kvůli působení Barbory Panklové, více známé jako Božena Němcová, v této oblasti a jejímu nejznámějšímu dílu, Babičce. Nikoho tedy nepřekvapuje, když se dozvídáme o kněžně Zaháňské a o rodině Panklové, která se sem za kněžnou přestěhovala, a uvědomujeme si podobnost mezi Babičkou a životem samotné Boženy Němcové. Po skončení prohlídky je na řadě druhá skupina a my mezitím začínáme postupně likvidovat naše zásoby jídla.

Když i druhá skupina dokončí prohlídku, vydáváme se na asi kilometrovou procházku Babiččiným údolím. Po cestě míjíme panský mlýn, sousoší Babičky s dětmi a se psy a zastavujeme se u Starého bělidla, do kterého také nahlížíme a vidíme místa, kde sama Božena Němcová strávila několik měsíců. Před zpáteční cestou ještě jdeme k Viktorčinu splavu. Následně se naše skupina opět půlí, protože jsou k dispozici dva kiosky, a ani jeden není připraven na bezmála padesát lidí naráz. Po tomto posilnění nastupujeme do autobusu, který nás transportuje do nedalekého města Česká Skalice, kde ještě navštěvujeme Barunčinu školu a muzeum prusko-rakouské války, abychom mohli již naposledy zasednout svá sedadla a vydat se na cestu zpět.

Řidič se znalostmi dopravní situace ve východních Čechách volí jinou trasu a zpáteční cestu zvládne v plánovaných třech hodinách. Domů se tedy vracíme s pouhým půlhodinovým zpožděním, plní zážitků a dojmů a natěšení na další podobný výlet.

Jan Šenk, 6.O

Fotogalerie | Facebookové fotoalbum

V letošních jarních měsících se naše prima již potřetí zapojila v rámci kampaně ROSTEME S KNIHOU do celostátní soutěže Souboj čtenářů (určené pro žáky 6. tříd ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií), jejímž cílem je zvyšování zájmu o četbu a čtenářské gramotnosti. Každé dítě přečte některou ze zadaných knih a v soutěži pak celý kolektiv odpovídá co nejpřesněji na kvízové otázky prověřující znalosti získané četbou uvedené literatury. A tak naše gymnázium nakoupilo pro primánky 25 exemplářů následujících knih:

• E-den (Raymond Clarinard, Mikäel Ollivier): Sci-fi detektivka o lásce v různých podobách, o dospívání a nástrahách virtuálních světů.
• Šťastný princ (Oscar Wilde): Alegorický příběh z pera slavného spisovatele vyprávějící o lidské bídě, lásce a naději.
• 3333 km k Jakubovi (Petra Braunová): O dobrodružné výpravě přes několik států končící ve Španělsku, v Santiagu de Compostela.
• Gorila a já (Frida Nilsson): Gorila dokáže dívce Jonně poskytnout lásku a pocit bezpečí, které jí chyběly v dětském domově.
• Slavná hvězda (Jacquelina Wilsonová): Elsa žijící ve zchátralém hotelu pro rodiny bez domova dostane příležitost stát se opravdovou hvězdou…

Studenti primy se v uplynulých týdnech opravdu snažili, a tak většina z nich přečetla místo jedné povinné hned dvě či tři knihy. Naše čtenářské úsilí vyvrcholí 11. dubna, kdy proběhne online formou předkolo soutěže, z něhož vzejde pět nejlepších čtenářských kolektivů, které postoupí do celostátního finále soutěže. To se uskuteční v polovině května na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy Praha 2016. A proto na nás v onen den myslete, ať se probojujeme mezi finalisty. Avšak i kdyby to nevyšlo, věříme, že literární soutěž Souboj čtenářů přinesla primánkům mnoho hezkých zážitků a že s knihou skutečně trochu vyrostli.

Ve středu 9. března 2016 se dvě třídy našich nejmladších studentů, prima a sekunda, vypravily na zájezd do Brna. Protože hlavním cílem naší cesty byla návštěva divadelního představení „Brněnské pověsti“, s těmi nejznámějšími příběhy jsme se předem seznámili už ve škole a po příjezdu do Brna jsme si ještě před vstupem do divadla Reduta prošli místa, s nimiž jsou brněnské pověsti spojeny – od „Neslušného mužíčka“ na kostele sv. Jakuba, přes „Brněnského draka“, „Brněnské kolo“ a „Fiály“ na budově Staré radnice až po „Zvony na Petrově“.

Když jsme pak zasedli v divadle, všechny příběhy nám byly mnohem bližší a dokonce jsme se seznámili i s různými odlišnými verzemi. Přestože zde vystupovali pouze čtyři herci, jejich výkony byly vynikající, nepostrádaly vtip a humor, představení mělo důmyslnou kompozici, zajímavou výpravu, originální hudbu, působilo svěžím a živým dojmem.

Abychom se po sezení v divadle trošku protáhli, vystoupali jsme kolem Petrova na hrad Špilberk. Děti uchvátil nesmírně rozlehlý areál této barokní pevnosti a bývalého „žaláře národů“ i překrásné výhledy na město Brno. Neočekávaným vrcholem našeho pobytu v Brně se však stala prohlídka špilberských kasemat, podzemních chodeb, které původně sloužily pro úkryt vojáků v době ohrožení, později jako evropské vězení a nakonec připadly opět armádě, než se z objektu stala národní kulturní památka. O kouzlo této návštěvy se postaral především vzdělaný a výřečný mladý průvodce-historik, který dokázal dětem podat informace naprosto strhujícím způsobem, takže následovala záplava otázek a obrovského zájmu o problematiku věznění a mučení, o čemž měl pan průvodce bohaté a hluboké znalosti.

Brno jsme opouštěli s velkou spokojeností. I když zúčastnění studenti byli teprve dvanácti- či třináctiletí, jistě mnohý z nich začal uvažovat o tom, že v takovémto zajímavém a malebném městě by se mu určitě dobře studovalo i na některé z jeho četných vysokých škol.

Fotogalerie | Facebookové fotoalbum

V pondělí 7. března 2016 jsme navštívili přednášku pelhřimovské agentury Pohodáři, která se vydává do různých exotických zemí. Tentokrát se hlavní člen této agentury, Martin Dufek, vydal na Srí Lanku.

Srí Lanka je ostrovní stát nedaleko Indie a je také známa pod názvem Cejlon. Je to země mnoha náboženství, z nichž nejrozšířenější je buddhismus, hinduismus, islám a křesťanství. Má rozlohu asi jako Česká republika, ale žije zde dvakrát tolik obyvatel. V nedávných dobách došlo v této zemi k ozbrojenému konfliktu a k několika teroristickým útokům, protože skupina odpůrců vlády si chtěla v severní části ostrova založit vlastní stát.

Země je velmi atraktivní zejména pro turisty, a to jak svými historickými pamětihodnostmi, tak přírodními krásami. Nejvíce návštěvníků tvoří všudypřítomní Japonci. Dozvěděli jsme se také mnoho zajímavostí, například že si musíme dávat pozor, když si zde půjčujeme auto. Pokud se s autem něco stane, snadno se můžeme dostat do rukou podvodníků, kteří z nás budou tahat peníze, a auto nám stejně neopraví.

Jelikož je Srí Lanka kulturně velmi podobná Indii, k jídlu je zde nejčastěji k dostání kari. Neméně zajímavé je, že místní obyvatelé jedí rukama. Žije zde mnoho různých druhů zvířat, od slonů až po opice. Evropané začali ostrov využívat od 16. století. Nejdříve odtud dováželi kávu, později čaj.

Přednáška měla příjemně rychlý spád, čímž si pan cestovatel udržel po celou dobu pozornost diváků. Dozvěděli jsme se, že Srí Lanka je krásná země, která má co nabídnout turistům z celého světa, ale má také mnoho stinných stránek a nebezpečí, která tu na nás mohou číhat.

Jan Šenk, sexta

V prosinci proběhlo na našem gymnáziu školní kolo Olympiády v českém jazyce. Účastníci I. kategorie, což byli žáci tercie a kvarty, v jazykových úkolech tentokrát řešili problematiku názvů jídel, a to spisovných, nespisovných, obourodých, nesklonných, cizího původu, zdrobnělých, pravopisně variantních či různě interpretovatelných. Jako slohový úkol zpracovávali úvahu na téma „Nežijeme proto, abychom jedli,“ ale…

V této kategorii si nejlépe vedli Eliška Svobodová a Jiří Klubal, kteří nás budou reprezentovat v únoru v okresním kole. Mezi velmi úspěšné řešitele se dále zařadili Roman Šimek, Viktorie Sedláková, Anna Váňová, Natálie Duchoňová a Petra Hofmanová.

Ve II. kategorii zahrnující studenty středních škol se jazykové úkoly týkaly sémantiky, slovotvorby či odstraňování stylistických nedostatků a slohový úkol požadoval vypravování na téma „Když jsem ještě chodil spát hned po večerníčku“.

Všechny úkoly nejlépe vyřešili Eliška Janeková, Aleš Krčil, Jan Žáček a Michal Stejskal, z nichž Eliška a Aleš postupují do okresního kola.

V pátek 4. prosince 2015 se třída prima našeho gymnázia spolu s vybranými žáky humpoleckých základních a mateřských škol zúčastnila již tradičního zdobení vánočních stromečků na Havlíčkově náměstí. Atmosféru celé akce zpříjemnilo nejenom prosincové sluníčko, ale i zpěv koled a pojídání vánočního cukroví. Ozdoby ve formě pestrobarevných stromečků si na svůj stromek primánci vytvořili jednak sami o hodině výtvarné výchovy pod vedením Mgr. Evy Moravcové, jednak využili krásných zlatých a stříbrných sněhových vloček z umělého vlákna, které pro ně na trojrozměrné tiskárně vyrobili naši mladí a nadšení vyučující chemie Mgr. Jana Filipová a Mgr. Luděk Míka.

Facebookové fotoalbum | Fotogalerie

Již třetí měsíc se na chodbách i ve třídách potkáváme s našimi novými primánky a mnohého z nás jistě napadne, jak jsou na naší škole spokojeni? Požádali jsme je proto, aby napsali fiktivní dopis oblíbené paní učitelce či panu učiteli ze základní školy a sdělili v něm, co se jim líbí a nelíbí na našem gymnáziu. A toto hodnocení bylo velmi příjemným překvapením.

Téměř všichni studenti chválí své učitele, u nichž oceňují milý a vstřícný přístup i zajímavé metody a formy výuky. Baví je pokusy ve fyzice i biologii, práce s iPady v češtině, příprava svatby v občanské výchově, dějepis pojatý jako divadelní představení, moderní písně a tvořivé činnosti v estetické výchově či pohodové hry a soutěže o tělocviku.

Spokojeni jsou též s příjemným prostředím a moderním vybavením školy. Překvapily je interaktivní tabule v každé třídě, množství počítačů a iPadů, ale též odpočinkové prostory umístěné v mnoha koutech školy. Mohou si nechat zahrát písničku na přání, dojít si pro čokoládu k automatu či si na chodbě o velké přestávce zakoupit Mňam sváču.

Primánky potěšil i výlet do Prahy na VyšeHrátky, které jim formou zážitkové pedagogiky přiblížily některé události 2. světové války. Radost měli i z „Pyžamového dne“, a tak netrpělivě očekávají další akce, jež pro ně škola připraví. A nebude jich málo. Na březen chystáme zájezd na divadelní představení do Brna, který spojíme s prohlídkou historického centra města a areálu hradu Špilberk.

V květnu podnikneme exkurzi do Žirovnice, kde si prohlédneme jedinečnou expozici věnovanou tamnímu perleťářství i obrovský betlém, dílo mladých výtvarníků z Humpolce, a do Kamenice nad Lipou, kde nás na zámku budou zajímat historické i současné dřevěné hračky. A na závěr školního roku se vydáme na výlet do světa vědy a techniky, do science centra iQPARK v Liberci. Snad stihneme i Ještěd.

O "Pyžamovém dnu" to primánkům moc slušelo

To je název projektu Mladé fronty DNES, do něhož se naši studenti 2. ročníku a sexty v rámci předmětu informační a mediální výchova rok co rok již tradičně zapojují. Redaktoři Mladé fronty vymyslí tři aktuální témata, která postupně v průběhu šesti týdnů posílají do přihlášených škol, studenti je formou volných názorových článků zpracovávají, odesílají zpět do redakce a očekávají, zda právě jejich příspěvek nezaujme a neobjeví se na stránkách deníku. Jako odměnu za své publicistické snažení pak zcela zdarma dostávají každý den do školy Mladou frontu DNES, a to opět po dobu šesti týdnů. Denní tisk mohou se svými vyučujícími využívat nejen v hodinách mediální výchovy, ale i v jiných předmětech.

V letošním roce se sextáni a studenti 2.A nejprve vyjadřovali k tématu „Uprchlická krize: hrozba, nebo výzva?“ a všichni v nevídané invazi Asiatů a Afričanů do Evropy spatřovali především obrovskou hrozbu. Druhé téma do určité míry navázalo na předchozí, neboť úkolem bylo zamyšlení nad „Bezpečím doma, na ulici i na síti“. Zatímco na ulici se v současné době cítí bezpečný málokdo, o síti mají mladí lidé sebevědomou představu, že všechna rizika velice dobře znají a dokáží jim čelit. Ve třetím tématu „Můj kraj, moje město: budu tady žít?“ studenti uvažovali, zda by se jednou po studiích rádi vrátili do svého rodiště, jestli by byli ochotni se stěhovat za prací či kde by chtěli žít, pokud by si mohli vybrat. Tyto názory mladých lidí byly velmi osobité a výrazně se odlišovaly.

Děkujeme redakci MF DNES, že nám i letos nabídla účast v tomto zajímavém a praktickém projektu a že si tak naši studenti opět mohli vyzkoušet své novinářské schopnosti a dovednosti.

26. 10. 2015 proběhla v naší škole přednáška o nebezpečí spojeném se skoky do vody a podobnými kousky, které mohou být vaše poslední.

Této akce se účastnili žáci ze tříd kvarta a tercie, a to především proto, že právě oni jsou nejvíce ohroženou věkovou skupinou. Přednáška byla zajímavá jak obsahem, tak i tím, že nám o takovýchto riskantních činech referoval právě člověk, který před šesti lety něco takového udělal, a bohužel byl jedním z těch, pro něž to nedopadlo dobře, a proto je nyní na vozíčku. Byl to pan Ondřej Počta.

Po krátkém úvodu, kdy k nám promlouvala paní ředitelka, jsme zhlédli ukázky, jak může vypadat například nepodařený skok ze skály do moře nebo nepříliš úspěšné salto. Vždy po promítnutí jednoho videa třídy rozebíraly s panem Počtou, co bylo kde provedeno špatně.

Následovala beseda o tom, jaké je to žít s poraněnou míchou, včetně otázek zvědavých studentů i některých učitelů, jako např. co postiženého napadlo, když zjistil, že bude na vozíčku, jaké komplikace poškození míchy obnáší, co mu nejvíce chybí, nebo též jestli už někdy píchnul kolo svého vozíčku a podobně.

Všem studentům i učitelům se přednáška líbila a zpět do tříd jsme odcházeli zase o něco moudřejší a snad i opatrnější.

Barbora Příhodová, 4.O