Ve dnech 15. – 16.6.2015 se studenti z našeho gymnázia účastnili projektu „Vědci studentům“ – 100 vědců do středních škol. Akce se konala v jihlavském Hotelu Gustav Mahler, kde se ve dvoudenním programu představilo 5 specialistů, současných vědců, kteří nám skvěle přiblížili své obory.

Přednášející:
Mudr. Radek Hippmann, Ph.D. – Stomatologie trochu jinak aneb jak se léčí a zkoumá na klinice a v keňské nemocnici
prof.RNDr. Pavel Prošek, CSc. – Antarktida
Mgr. Roman Neruda, CSc. – Umělá inteligence a umělý život
Ing. Dana Drábová, Ph.D., Dr.h.c. – Energie pro příští generace
prof.PhDr. Jiří Straus, DrSc. – Forenzní vědy při vyšetřování zločinů

Třicet škol, stovka dobrovolníků, čtyři dny plné sdílení vlastních projektů, her a především společného času – v takovém stylu vyvrcholila celoroční práce škol zapojených do programu GLOBE, letos na Základní škole Kunratice v Praze. GLOBE Games odstartovalo tradiční koulení obří zeměkoule. Třímetrová zeměkoule si však letos musela proklestit cestu zalidněným centrem Prahy až k místu slavnostního zahájení v kině Lucerna. Páteční den probíhal v duchu studentské konference, kde Gloubáci představili své projekty ostatním. Odpoledne na všechny čekaly workshopy s odborníky věnované půdě, meteorologii, chemii, erozi a řadě dalších témat. Odpoledne si všichni užili poster session, na které každá škola představila svůj program na speciálních plakátech. V sobotu ožil Kunratický les, ve kterém už od ranních hodin probíhala terénní hra. Odpoledne probíhalo slavnostní zakončení, které ozvučily školní rockové kapely.

Facebookové fotoalbum | Fotogalerie 

V týdnu od 12. do 18. dubna se studenti kvinty - Daniela Kasalová, Jan Staněk a Jan Šenk zúčastnili poslední mezinárodní výměny v rámci projektu SLODIC, která se konala v Kodani. Projekt je zaměřen na překonávání kulturních bariér, rozvíjení komunikačních dovedností a práci s informacemi. V tomto duchu probíhaly všechny workshopy, které byly vedeny na zcela profesionální úrovni. Diskuse, práce s filmem, vymýšlení sloganů, tanec, bubnování na africké djembe, prezentace a vyslechnutí silných životních příběhů a osudů – to vše v nás zanechalo hluboký dojem. Své kouzlo měla i prohlídka Kodaně. Navštívili jsme Round Tower, IQ Park, projeli se lodí, viděli výměnu stráží v královském paláci a samozřejmě jsme nemohli vynechat symbol Kodaně - Malou mořskou vílu.

Týden uběhl neuvěřitelně rychle a my jsme se museli rozloučit s našimi přáteli. Ale už teď je nám jasné, že i když projekt skončil, nebylo to naše poslední setkání.

Fotografie naleznete na facebooku či ve školní fotogalerii.

Pokud se chcete dovědět více o celém projektu, podívejte se na slodic.wordpress.com. 

V prvním říjnovém týdnu naše škola organizovala jedno ze setkání evropského projektu SLODIC, který je zaměřen na překonávání hranic mezi jednotlivými kulturami.

Studentům a učitelům z partnerských škol na Islandu, v Dánsku a Portugalsku jsme představili české kulturní dědictví - Český Krumlov, řemeslnou zručnost mohli obdivovat v josefodolských sklárnách a velice zajímavá a moderní knihovna nás čekala v hradním paláci v Soběslavi. V Humpolci jsme směli nahlédnout do zákulisí pivovaru, shlédnout na panorama města z kostelní věže či prozkoumat místní knihovnu. Zahraniční studenti se seznámili s naším gymnáziem i s historií českých škol v muzeu v Polné. České hrady představil hrad Orlík a hrad Lipnice.

Naši studenti měli možnost navštívit „veletrh“ prezentací jednotlivých zemí, který jsme ve škole připravili. Mohli jste zde vidět různé symboly, tradiční předměty, prezentace, videa nebo třeba ochutnat dánské, islandské a portugalské speciality.

Projekt samozřejmě provázely i nejnovější technologie: QR kódy jste mohli v úterý potkat i pod hradem Orlíkem. Zadání soutěžních úkolů se musela totiž nejprve dekódovat pomocí iPadů. Studenti na počítačích vytvářeli z textů moderní vizualizace, ale vyzkoušeli si i práci písařů středověkého skriptoria či historické kostýmy.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, navštivte jeho oficiální anglické stránky, kam budeme neustále doplňovat nové projektové materiály. Můžete také prozkoumat celou projektovou fotogalerii. 

Podívejte se na výběr fotografií na facebooku či ve školní fotogalerii.

Již příští týden přivítáme na naší škole hosty z Islandu, Dánska a Portugalska. Jedním z cílů projektu je otevřít dveře mezi kulturami, což je skryté i v jeho anglickém názvu: „School Libraries: Open Doors to Intercultural Competences“. Výuku na našem gymnáziu ozvláštní spousta aktivit, workshopů, her a exkurzí.

Studenti ze zahraničních škol se seznámí s naším gymnáziem a vžijí se i na chvíli do role našich studentů, až se k nim připojí na výuku angličtiny. Portugalští učitelé si zase vyzkouší, jaké je to stát se na hodinu učitelem angličtiny a francouzštiny na českém gymnáziu.

Islandští, dánští, portugalští, ale i čeští studenti uspořádají ve škole malý „veletrh,“ kde u stánků představí své země našim studentům od primy do kvarty. Kvintáni seznámí studenty s různými počítačovými aplikacemi a pracovat se bude i s iPady a QR kódy.

Vyjedeme na řadu exkurzí do míst blízkých i vzdálených. Našim projektovým přátelům představíme Český Krumlov, čeká nás exkurze do soběslavské knihovny, josefodolských skláren, místního pivovaru, Polné a vypravíme se i na Lipnici. Hrad Orlík samozřejmě také nebude chybět.

Celý týden budeme sledovat dění přes skla objektivů, abychom se s vámi mohli o vše podělit.

V pátek 12. září jsme se zúčastnili neobvyklé a velmi zajímavé prezentace o programu Globe Game a výpravě našich studentů do Indie. Nejdříve nám pan učitel Svoboda vysvětlil, co je podstatou a náplní programu Globe Game; také nám poskytl základní informace o Indii, druhé nejlidnatější zemi na světě. Poté předal slovo bývalým studentům gymnázia, Martině Váňové a Filipu Šváchovi, kteří nám prozradili, jaká byla jejich expedice. Díky tomu, že se pečlivě zapojovali do školního měření, se mohli zúčastnit GLE (Globe learning expedition), kde se pravidelně scházejí studenti z celého světa, kteří se s velkým nadšením zajímají o přírodu.

Výprava do Indie probíhala o letošních prázdninách. Kromě množství zajímavých informací nám její účastníci ukázali i řadu fotografií dokumentujících život a kulturu v Indii. Viděli jsme, jak vypadala jejich strava, ubytování, účast na konferenci i cestování. Zúčastnili se schůzek, kde každá škola prezentovala svoji práci; i tuto prezentaci nám předvedli a samozřejmě ji okomentovali v angličtině. Součástí pobytu v Indii byla také různá měření a návštěva památek.

Cesta do Indie se stala pro naše studenty obrovskou zkušeností a všichni doufáme, že se naše škola bude do programu Globe i nadále zapojovat.

Lucie Kotlíková, 6.0

Je pondělí (11.8.), půl čtvrté odpoledne a už míříme přes starou známou dálnici D1 autobusem přímo k domovu. Za námi je 10 dní indického dobrodružství a soudě podle únavy toho bylo tak akorát. :D

Omlouváme se, že jsme o sobě dlouho nedali vědět. Nedostávalo se nám totiž času a energie - konference byla každý den od 7 ráno do 10 večer. A po tom, co jsme se dostali do postele kolem půlnoci, jsme nenacházeli síly pro psaní a následný zápas s WiFi zahlcenou aktivitami ostatních studentů v hotelu. A poslední dva dny jsme strávili na výletě, kde pro změnu nebyla WiFi vůbec. 

Samotná konference byla opravdu zajímavá, poznali jsme spoustu nových lidí, procvičili si angličtinu a dozvěděli se všelicos zajímavého. Organizace fungovala bez problémů a snad jsme reprezentovali se ctí. Dodatečný dvoudenní výlet, který nám ukázal více Indie než předchozí dny v hotelích evropské úrovně, se moc povedl. Průvodci byli zábavní a ostatní výletníci, kteří jeli s námi, taktéž. O památkách se nechci dlouze rozepisovat, raději připojím pár fotek. Nicméně, každý asi ví, jak vypadá Taj Mahal. Dodat můžu pouze to, že při pohledu vlastníma očima je dojem nesrovnatelný. :-) A kromě tohoto skvostu jsme navštívili ještě dvě pevnosti z červeného pískovce a hrobku císaře Akbara. 

A jaký dojem v nás zanechala Indie? Státní společnost zabývající se cestovním ruchem se nazývá Incredible India, tedy neuvěřitelná Indie. Člověk časem pochopí opravdový význam tohoto názvu. Výlet do Indie totiž i v dnešní době stále zavání dobrodružstvím. Ti z nás, kteří dávají přednost poklidné dovolené v pohodlném prostředí, by kromě úchvatných památek jen těžko hledali důvod pro návrat do Indie. Ulice tam jsou hrozné a mnozí Indové se z vás snaží vymámit co nejvíce peněz. Domluva je tam složitá - člověk nemůže počítat s ničím na jistotu, něco vám slíbí, a za chvíli je to úplně jinak. A to, že letiště, nebo jiné důležité budovy, hlídají vojáci s puškami, kupodivu člověku také na jistotě nepřidá. Kromě monumentálních hrobek a pevností jsme tak mohli ocenit spíše jen krásné tradiční indické výrobky, které se navíc dají pořídit za příjemnou cenu (pokud tedy zrovna neuvažujete o stolečku z bílého mramoru vykládaném polodrahokamy). 

Uzavřít snad lze tvrzením, že to pro nás byla zkušenost k nezaplacení a vážíme si toho, že nám byla školou a dalšími sponzory zpřístupněna. Po návratu plánujeme veřejné prezentace, kde vám něco o samotné cestě a také o změnách v životním prostředí zkusíme přiblížit. Nejprve ale zamíříme domů a do postele. Děkujeme všem, kteří si na nás vzpomněli. Ať žije česká kuchyně a krásné, uklizené ulice! 

Filip a Jirka

Fotogalerie | Fotoalbum na facebooku

(Naši studenti Filip Švácha a Martina Váňová se s Mgr. Jiřím Svobodou  účastnili mezinárodní konference projektu GLOBE v Indii)

Červená, bílá, červená, modrá, záblesk zlaté a za ní černá s trávově zelenou - štiplavý pot nedovoluje přes přivřená víčka vidět z řady 27 vlajek více. Poryvy slabého větru sice dávají vzpomenout na fén u plaveckého bazénu kdesi daleko v Evropě, ale kapky potu na tvářích se ho bát nemusejí. Při takové vlhkosti je totiž odpar příliš pomalý. S trochou štěstí jim rukáv přeruší cestu, ještě než přidají na slanosti slzám. Jen těžko se člověk brání údivu při pohledu na křepčící Indy. Uprostřed tančí učitel v černém saku, kolem něj studenti a ještě dál ostatní včetně vlajkonošů a fotografů, mezi které se v tuto chvíli počítám i já. Tančili by pod tou svojí vlajkou takhle, i kdyby vysvitlo slunce? Dneska to asi nezjistím. Zvuky bubnů studentů některé z nesčetných místních škol se totiž šíří ve stínu zatažené oblohy. Právě taková je totiž tvář zdejšího monzunu v posledních dnech.
Tančící jsou asi tolik soustředění na rytmus bubnů, že ani nevnímají zvuky klaksonů a motorů z nedaleké víceproudé silnice. Typický zápach místních ulic sem naštěstí doléhá ještě méně. Jak to tam asi teď vypadá, u zaprášených stánků s roji much? Jaké to asi je čekat v tom dusnu na dalšího zákazníka? Určitě o poznání horší než tady za vysokou zdí v areálu hotelu.
Doleva míří barvy - kapela i tančící se vydali směrem k sálu a strhli s sebou vlnu studentů s vlajkami. Argentina, Izrael, a čí jsou ty další dvě před Martinou a Filipem? Jen abych je ty dva dostal do záběru, ještě než vejdou do sálu. Normálně bych se asi do sestupu o bezmála 10 stupňů nehrnul, ale tady se nemůžu dočkat. Tady to totiž kromě zahájení konference znamená i konec potokům na obličeji a zádech...

Mgr. Jiří Svoboda

Fotogalerie | Fotoalbum na facebooku

(Naši studenti Filip Švácha a Martina Váňová se s Mgr. Jiřím Svobodou  účastní mezinárodní konference projektu GLOBE v Indii)

Filip Švácha a Martina Váňová píší z Indie:

Filip: Po kulturním šoku přichází oddychnutí, samotná konference je plně v režii americké bezpečnostní agentury a koná se v uzavřeném areálu hotelu kontinentálního typu. Přesně tak, jak by člověk na mezinárodní konferenci tohoto rozsahu očekával.

Sešli se tu zástupci asi 30 zemí. Přibližně 150 žáků a asi stejně dospělých - učitelů, organizátorů a sponzorů. Všichni, kromě místních, jsou ubytováni v hotelech nedaleko od místa konání a převáženi ráno a večer autobusy.

A samotný program?
V neděli večer byla slavnostní večeře, na které jsme měli možnost se trochu oťukat s ostatními účastníky. Asi 2/3 účastníků jsou Asiaté, převážně Indové a Thajci, dále expedice z Afriky, například z JARu, Madagaskaru, nebo Nigérie. Poté 4 týmy z různých státu USA a několik zástupců z Jižní Ameriky. Z Evropy jsou tu pouze 2 týmy, a to Francie a my.

Nejvíce jsme si rozuměli se zástupci JARu a samozřejmě s Američany, přece jenom s rodilými mluvčími bez přízvuku se dá domluvit lépe. Mezi Asiaty jsme vcelku populární naší výškou a Martina barvou vlasů, jsme trochu jako celebrity, každý se s námi chce vyfotit.

Dnešní program se skládal z vyvěšování plakátů, slavnostních úvodních proslovů, poučení o bezpečnosti, přednášky od zástupce NASA a studentské výstavy výrobků z recyklovaných materiálů.

Musím už končit, report se prodlužuje a musím se taky ozvat domů, rád bych vám psal více, ale za chvíli musíme jít spát, zítra nás čeká práce v terénu. Jenom dnešní speciál na závěr: dva krátké pohledy na indickou kuchyni.

Já: indická kuchyně mi chutná, trochu mě překvapuje, že zdejší snídaně, večeře i obědy se vzájemně moc neliší - teplá jídla, většinou nějaké kuřecí maso v různých omáčkách, dále polotvrdý sýr v pálivé omáčce, nebo zeleninové směsi. Přílohy ochucená rýže, chlebové placky a moje oblíbené nudle smíchané se zeleninou. Jako dezert zmrzlinu. Tímto se loučím a předávám Martině.

Martina: Indické kuchyně jsem se opravdu bála, ale skutečnost byla ještě horší. 

Moje nejoblíbenější jídlo dne je snídaně. Pečivo, máslo, džem. Nic takového tady ale neexistuje, namísto toho dostanete tři obědy. Nechutné. A jediný džem, který jsem získala chutnal jako stáčená pryž.

Ani si neumíte představit, jaké je vybírat si ze švédských stolů přes dvě stěny a nenajít nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo českou kuchyni. Všechna jídla jsou pikantní a ve všech je kari. Proto se skládala moje snídaně/oběd/večeře z indických placek a hrstky rýže (s kari). Stává se ze mě vegetarián. Zkrátka pokud rádi jíte a nestojíte o žaludeční potíže, vyhněte se Indii. :-)

Fotogalerie | Fotoalbum na facebooku

(Naši studenti se účastní mezinárodní konference projektu GLOBE v Indii)