Již třetí rok po sobě naši studenti dokázali postoupit do republikového kola v prestižní logické olympiádě. Vynikajícím výsledkem se blýsknul Honza Šenka z kvarty. Třetí místo mu zaručuje výlet do Prahy. Soutěž pořádá Mensa ČR a o jejím významu svědčí místo, v němž probíhá celostátní kolo. Letos to bude v Míčovně Pražského hradu. Jen krůček za postupem zůstal Matěj Doležálek z tercie – pravidelný účastník finále. Obsadil šesté místo a při postupu prvních čtyř bude letos s námi držet palce Honzovi. Ještě blíže postupu byl Martin Kutiš z 2.A, který zůstal v kategorii starších studentů těsně pod stupni vítězů. Postupují ale jen první tři.

Pozadu nezůstali ani ostatní účastníci krajského kola. Ostatně mezi 50 postupujícími z 940 (!) v kategorii ZŠ byl každý 4. z naší školy. U starších studentů se všichni naši reprezentanti umístili do 25. místa.

Všem účastníkům a zejména Honzovi patří velká gratulace. Logická olympiáda patří v současné době mezi velmi sledované soutěže, účastní se jí velké počty dětí a její výsledky monitorují i některé vysoké školy.

Letošní školní rok začal pro skupinu studentů z našeho gymnázia opravdu netradičně. V pondělí 2. září se procházeli za slunného počasí národním parkem Rondane v Norsku. Byli totiž účastníky expedice Norsko 2013.

Na naší škole se stalo zvykem vyjíždět na přelomu srpna a září do zahraničí. Obejdeme-li se bez komfortního ubytování, dostaneme se většinou do nádherných končin mimo civilizaci a přírodu si můžeme vychutnat plnými doušky. Po předchozí výpravě do Pyrenejí jsme tentokrát zvolili směr SEVER a neudělali jsme chybu. Ba co víc, měli jsme vlastně obrovské štěstí. Ze 13 dnů, které jsme na cestě strávili, jich bylo 12 slunečných. Ačkoliv jsme jeli do Norska už počtvrté, zážitky, které jsme si přivezli domů, znovu překonaly naše očekávání.

Jako vždy jsme na expedici přizvali kamarády z Bystřice nad Pernštejnem a připojilo se i 6 studentů z gymnázia v Havlíčkově Brodě. Z humpoleckých škol přijala naši nabídku ZŠ Hradská a vypravila menší skupinku odvážlivců. Přeci jenom vydat se na konci léta na 62. rovnoběžku severní šířky jen se stanem chce už trochu odvahy. Ale ta se nám všem měla vrchovatou měrou vrátit.

Své dojmy popsala v následujícím článku Veronika Hypšová ze septimy. 

Za organizátory

Zita Vodová

Podívejte se na fotografie v galerii či ve fotoalbu na facebooku.

Máme vynikající fotografy!

Nejhezčí fotka z letošní ekologické olympiády  – Pavel Prokůpek, Příroda ve městě.
A pro připomenutí  vítězná fotka z ekologické olympiády 2009 – Ondřej Příhoda, Voda.

V ekologické olympiádě se družstvo Gymnázia Humpolec (Šárka Bartáková, Pavel Prokůpek, Jan Stejskal) umístilo na 5. místě v kraji Vysočina. Blahopřejeme!

Humpolecké gymnázium se letos opět připojilo k projektu „Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách". Ve čtvrtek 7. listopadu 2013 se bude v prostorách školy od 12.00 do 14.30 hodin promítat film režisérky Heleny Třeštíkové s názvem „Hitler, Stalin a já“ (r. 2001), jehož ústřední postavou je Heda Blochová postižená nacistickou a komunistickou totalitou. Na následnou besedu se studenty 3.A a septimy se nám podařilo zajistit pana PhDr. Andreje Gjuriče. Pan Gjurič vyrůstal v rodině lékaře Alexandra Gjuriče, který se významnou měrou podílel na činnosti protifašistického domácího odboje v rámci organizace ÚVOD, za což byl v roce 1944 popraven, stejně jako jeho švagr MuDr. Vladimír Vacek. Gjuričova teta, paní Růžena Vacková, sice přežila nacistické věznění na Pankráci, ale na základě vykonstruovaného procesu strávila 15 let v komunistických kriminálech.

Lze očekávat, že vyprávění pana Andreje Gjuriče bude pro všechny zúčastněné mimořádným přínosem.

Ve středu 9. října večer vyrazili žáci humpoleckého gymnázia již po osmé na týdenní výměnný pobyt do Francie. Konkrétně do alsaského města Bouxwiller. Žáci byli ubytováni v rodinách svých korespondentů. Kolegové z francouzského gymnázia pro nás opět připravili pestrý program, který nám přiblížil zajímavou historii tohoto regionu a jeho přírodní krásy. Přečtěte si více zážitků z pera přímých zúčastněných.

Prohlédněte si také fotogalerii.

V sobotu 19. října podnikla skupina zájemců o archivářské řemeslo exkurzi do Havlíčkova muzea. Tady jsme se blíže seznámili s osobností Karla Havlíčka Borovského, která vystupuje jako jedna z nejvýznamnějších postav regionální politiky i v Kamarýtově kronice, kterou zpracováváme pro ediční podobu a snadnou přístupnost badatelům i zájemcům o historii.

Je tomu již 23 let, kdy byl v Havlíčkově Brodě vyhlášen první ročník knižního veletrhu. A letošní ročník využili studenti septimy a 3.A našeho gymnázia, aby si prohlédli tuto kolosální výstavu a prodejnu knih hezky zblízka. Veletrh probíhal od 18. do 19. října a jeho hlavním mottem bylo heslo ,,Knihy a čísla‘‘ – za účelem vyvrácení pověry o nešťastném dopadu čísla třináct, které s sebou nese letošní rok.

Studenti gymnázia, členové přírodovědného kroužku a dobrovolníci za pomoci vyučujících z předmětové komise biologie – chemie uspořádali výstavku hub. Ve dnech 23.9. – 25.9.2013  přinesli, popsali a upravili donesené houby.
Na následujících fotografiích Moniky Hánové se můžete přesvědčit o velice úspěšném provedení celé akce. 

Všem zapojeným děkujeme za odvedenou práci.

Sešli jsme se ráno ve vestibulu naší školy, zjistili jsme, že jsme všichni, nasedli do autobusu a vydali se vstříc zážitkům. V rámci našeho blokového vyučování biologie a­ zeměpis jsme se jeli podívat do sklárny v Josefodole a na další zajímavá místa našeho kraje. Ve sklárně nám milá paní průvodkyně vysvětlila, jak se liší sklo od křišťálu, ukázala hotové výrobky a zavedla nás i přímo mezi skláře. Viděli jsme výrobu dvoubarevných skleniček na víno. Pan profesor si dokonce vyzkoušel vyfouknout ze skla bublinu, a šlo mu to náramně. Potom jsme se přemístili do brusírny, kde paní malovala na sklo vzory a brusiči pak sklo brousili diamantovými kotouči. Když už jsme byli úplně sklenění, nasedli jsme zase do autobusu a pokračovali v naší cestě. Tentokrát jsme měli namířeno do Číhoště. Tato obec je známá ze dvou důvodů – číhošťský zázrak a geografický střed České Republiky. Právě u něj jsme se vyfotili, přečetli všechny tabule, které popisovaly, jak bylo toto místo vlastně vůbec jako střed ČR vyměřeno a zjistili, jak daleko je to na nejkrajnější místa naší republiky, nebo třeba do Prahy či Vídně. Měli jsme štěstí – zrovna ve chvíli, kdy jsme stáli ve středu naší země, jsme viděli na obloze tři druhy mraků. Byly v různých výškách a byla to zajímavá podívaná. V návštěvní knize jsme zanechali naše ctěné autogramy a už jsme si to zase frčeli autobusem. Cestou jsme pozorovali větrné elektrárny, nebo třeba oboru s jeleny.  Dojeli jsme do Chotěboře, kde byla naše poslední, zato ale nejdelší dnešní zastávka. Vydali jsme se totiž pěšky do obce Bílek. Nebyla to ale cesta jen tak ledajaká, šli jsme divokým kaňonem řeky Doubravy, což byla nádherná podívaná. Cesta začala v místě, které se jmenuje Točitý vír – voda tam má opravdu zvláštní proud, zatáčí se do víru. Protože pan profesor toho spoustu ví, měli jsme poměrně hodně zastávek – vždy jsme si odpočinuli a dozvěděli se něco nového o přírodě okolo nás. Poznali jsme nové druhy chorošů, kapradí, vylezli na Čertův stůl nebo třeba na vyhlídku Sokolohrady. Dalo to zabrat, ale pohled na přírodu divokého kaňonu seshora za to opravdu stál. Právě na Sokolohradech jsme i posvačili a pokračovali ve stejném duchu v naší cestě dál. Byla vyhlášena soutěž, kdo první objeví raka, dostane odměnu. A právě v této části cesty, kdy jsme šli úplně blízko řeky, jsme raky začali objevovat. Napočítali jsme jich alespoň 15 a jejich hledání nás tak pohltilo, že jsme párkrát skončili na zemi, když jsme místo pod nohy koukali do vody. S nadšením z klepetáčů jsme dorazili do Bílku, kde jsme na vlakové zastávce nastoupili do autobusu a jeli zpátky ke škole. Byl to krásný výlet plný zážitků a myslím, že do jednoho můžeme říci, že jsme rádi, že jsme si právě tento projekt vybrali.

Zaznamenaly a zpracovaly: Iveta Kocmanová, Klára Hájková, Eliška Lhotková, Tereza Štaubertová a Moravcová Zuzana.